Bydlení, energie a voda ukrajují českým domácnostem 32,3 procenta spotřebních výdajů, zatímco unijní průměr činí zhruba 24 procent. Podle Indexu prosperity se sice podmínky pro bydlení v Česku zlepšily, jeho dostupnost ale zůstává nejhorší v EU.
V Česku se oproti loňsku sice zlepšily podmínky pro bydlení, samotná dostupnost je ale stále na nejhorší úrovni v celé Evropské unii. Úroveň bydlení se letos zlepšila o šest příček a Česko je tak na 17. místě mezi státy sedmadvacítky. Průměrně velký byt v tuzemsku stojí 13,3 průměrného hrubého ročního platu, což je ale například dvakrát více než v Irsku nebo Belgii. Vyplývá to z Indexu prosperity a finančního zdraví zpracovaného Českou spořitelnou a portálem Evropa v datech, který dnes zástupci společností představili novinářům na tiskové konferenci.
Posun o šest příček v podmínkách k bydlení je dosud nejlepší výsledek, kterého Česko v bydlení podle indexu dosáhlo. Zlepšení úrovně pomohly především vysoké investice do bytové výstavby, ubývání domácností, které na bydlení vydávají neúměrnou část příjmu nebo nezvládají vytápět, i relativně výhodné nájemní bydlení.
Nejvýrazněji se země podle Indexu prosperity a finančního zdraví posunula ve výhodnosti nájemního bydlení, a to z loňského 6. na letošní 2. místo. K lepšímu výsledku přispělo i pokračující zotavování po energetické krizi. Adekvátně vytápět nedokáže 4,1 procenta domácností, o rok dříve to bylo 4,9 procenta. Unijní průměr je přitom víc než dvojnásobný a konkrétně dělá 8,8 procenta. Domácnostem přitom pomohl i růst mezd, které loni podle Českého statistického úřadu reálně vzrostly o 4,6 procenta.
Přestože dostupnost bydlení v České republice je nejhorší ze všech států EU, český poměr se meziročně mírně zlepšil. Zatímco letos je na nákup bytu třeba 13,3 ročního platu, loni to bylo 13,6 průměrného hrubého ročního platu. Česko i tak spadlo z 25. místa na poslední, na kterém bylo už v letech 2022 a 2023. Situace v jiných zemích se totiž podle indexu zlepšovaly výrazně rychleji. V Maďarsku poměr klesl ze 13,6 na 11,9 roční mzdy, na Slovensku ze 13,2 na 11,7 a ve Slovinsku ze 13,4 na 11,4 ročního platu. Nejdostupnější vlastní bydlení mají Irové s 6,2 průměrného ročního platu, následovaní Belgičany a Finy.
"Index srovnává Česko s ostatními zeměmi a pozitivní posun tedy často způsobuje i to, že se jiným zemím daří jednoduše hůře než nám a ve srovnání se propadnou. Mimo tuto skutečnost nám ale letos pomohlo zlepšení ukazatelů spojených s provozem bydlení, jako je vytápění nebo podíl domácností přetížených náklady na bydlení. Pořídit si vlastní byt je ale v Česku stále nejnákladnější v celé EU,“ řekl Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Průměrný byt v Česku stojí zhruba stejně jako 29 let placení průměrného nájemného, v centrech měst to je však téměř 31 let. V Irsku činí tento poměr necelých 13 let. Důvodem podle tvůrců indexu je, že v Česku je poměrně výhodné nájemní bydlení oproti pořízení vlastní nemovitosti. Domácností, pro které je bydlení neúnosnou zátěží, pak ubylo. Celkově ale na bydlení v ČR padá větší díl rozpočtu domácností než kdekoli jinde v EU. Bydlení včetně energií a vody tvoří 32,3 procenta spotřebních výdajů českých domácností, unijní průměr je kolem 24 procent.
