Šest z deseti dětí tráví online více času, než by chtěly. Téměř polovina se v posledních dvou týdnech cítila smutně. Průzkum UNICEF ČR Mladé hlasy 2026 přináší znepokojivý obraz: česká mládež je pod tlakem školy i digitálního světa a její psychická pohoda rok od roku klesá.
Psychická pohoda dětí a dospívajících v Česku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly. Vyplývá to z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry dnes odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku devět až 17 let.
V porovnání s posledním průzkumem z roku 2024 klesl počet šťastných dětí o osm procentních bodů, naopak počet dětí, které se cítí nešťastně, vzrostl o procentní bod, uvedla ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba. Příčiny nepohody dětí jsou podle průzkumu různé. Dlouhodobě se ukazuje, že zásadním faktorem psychické nepohody dětí je škola, uvedla Gomba. Děti zmiňovaly tlak na výkon, vztahy se spolužáky i obavy z neúspěchu. Šťastné jsou například s rodinou nebo s kamarády.
Asi 60 procent dětí uvedlo, že v posledních dvou týdnech zažilo stres kvůli škole nebo povinnostem, téměř polovina se někdy cítila smutně nebo bez nálady.
Pokud se děti potýkají s nějakými problémy, chtějí je převážně řešit s rodiči nebo spolužáky. Pomoc odborníků by vyhledalo asi 12 procent dotázaných. Asi deset procent uvedlo, že o svých problémech mluvit nechtějí vůbec. Ve škole má možnost svěřit se někomu s psychickými problémy asi 67 procent dotázaných. Nejčastěji, asi 50 procent, by se svěřilo kamarádům, asi 29 procent učitelům.
Sociální sítě, doba strávená on-line i negativní komentáře jsou podle průzkumu významné faktory psychické nepohody. Asi 63 procent respondentů uvedlo, že v posledních dvou týdnech trávili on-line více času, než by chtěli. Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Jiřího Horáčka je potřeba začít digitální svět regulovat. Zároveň je podle něj potřeba budovat odolnost.
Děti s omezením přístupu k sociálním sítí podle věku souhlasí, liší se v nastavení hranice. Dětí ve věku 13 až 15 let by dovolili sociální sítě od 13 let, dětí ve věku 16 až 17 považují za vhodnou hranici 16 let, ukázal průzkum.
Průzkum se zaměřil i na vztahy v rodině. Asi 77 procent dotázaných dětí popsalo svůj vztah s otcem jako dobrý či velmi dobrý, u matky je tento podíl 92 procent. Více než polovina dětí uvedla, že se u nich v rodině hádají nebo na sebe křičí. Ve srovnání s výzkumy z let 2024 a 2022 podíl takových rodin vrostl. Z dětí, které přiznaly, že se u nich doma hádají, uvedlo 61 procent, že jsou cílem křiku ony.
Výzkum se zaměřil také na představy dětí o tom, jak by mělo vypadat Česko. Nejčastěji si přejí žít v zemi bez válek a ozbrojených konfliktů a bez násilí. V Česku chce zůstat 67 procent dětí a 27 procent uvedlo, že zatím neví. Zhruba desetina dotázaných uvedla, že by chtěla odejít do zahraničí. To je vůbec nejmenší podíl od začátku výzkumů Mladé hlasy.
Data sbíral UNICEF ČR ve spolupráci s agenturou STEM/MARK od 14. dubna do 7. května.
