České drůbežářství čelí hlubokému paradoxu. Spotřeba drůbežího masa v Česku výrazně převyšuje evropský průměr, avšak soběstačnost země setrvale klesá. Kvůli nedostatku efektivních tuzemských zpracovatelských kapacit roste vývoz živé drůbeže do zahraničí, zatímco tuzemský trh stále více ovládají levnější dovozy, zejména z Polska. Ministerstvo zemědělské strategie nyní reaguje novým plánem na modernizaci sektoru.
České drůbežářství čelí výraznému rozporu mezi rostoucí spotřebou a klesající schopností pokrýt vlastní poptávku, uvedlo ministerstvo zemědělství. Spotřeba drůbežího v ČR dosahuje 31 kilogramů na osobu ročně, což je výrazně nad průměrem EU, který činí 25,1 kilogramu, soběstačnost od roku 2021 klesla o šest procentních bodů na současnou úroveň 62,5 procenta. Důvodem je podle ministra Martina Šebestyána (za SPD) mimo jiné rostoucí vývoz živé drůbeže. Úřad proto připravil strategii, která cílí na modernizaci sektoru a zvýšení domácího zpracování.
Největším zpracovatelem a dodavatelem drůbežího masa v Česku je společnost Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert, který letos v únoru premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do nově vytvořeného fondu RSVP Trust s cílem vyřešit střet zájmů. Zda může Agrofert po tomto kroku čerpat evropské dotace, posuzuje Evropská komise.
Podle Šebestyána české zpracovatelské kapacity drůbežího masa nedokážou na rostoucí spotřebu reagovat, roste proto vývoz živé drůbeže do zahraničí. Loni se z ČR vyvezlo 14,8 milionu kusů drůbeže, což je oproti roku 2024 nárůst o 8,5 milionu kusů. Jedním z důvodů rostoucího vývozu jsou podle resortu také vyšší výkupní ceny v zahraničí, hlavně v Polsku.
Polsko je zároveň největším dovozcem drůbežího masa do ČR, podíl Polska na dovozu je téměř 64 procent. Ministerstvo poukázalo na to, že polští zemědělci mají o 15 až 20 procent nižší náklady, protože se jim daří propojit celý proces od produkce krmiv, líhní až po zpracovatelský průmysl.
Zpracovatelské kapacity v Česku jsou přitom podle Šebestyána poměrně dobré, jde ale o to, aby byly efektivnější. Téměř většinu porážek nyní v ČR zajišťují čtyři podniky, což podle ministra představuje riziko v případě výpadku. Pokud by se podařilo porážky zefektivnit a zvýšit o jednotky procent díky modernizacím a zároveň doplnit jednoho až dva zpracovatele, negativní trend by se mohlo podařit zvrátit, uvedl Šebestyán.
"Naším cílem je tento trend zvrátit a pokrýt v mnohem větší míře poptávku českých spotřebitelů po drůbežím mase z domácích zdrojů," řekl Šebestyán. Pokud by se domácí produkce zvýšila, je to podle ministra příležitost také pro snížení vývozu obilovin a nahrazení dovážených bílkovinných plodin, jako je například hrách nebo sója, domácí produkcí, což by snížilo výdaje za krmiva a závislost na globálních cenových výkyvech.
Ministerská strategie počítá s podporou investic do automatizace a robotizace porážkových linek, chce tím pomoct i s nedostatkem personálu. Osobní náklady představují zhruba 16,5 procenta nákladů zpracovatelů, uvedl ministr. "Výhody by drůbežářský sektor mohl čerpat i ze spolupráce podniků přes odbytové organizace a společný marketing. Zakládání organizací producentů posílí vyjednávací pozice drůbežářů vůči obchodním řetězcům," řekl Šebestyán.
Důležitou roli v rozvoji českého drůbežářství hraje také rozvoj národních značek kvality či jasné označování původu potravin. Pomoci by podle Šebestyána měla také revize zákona o významné tržní síle.
Podle dat Českého statistického úřadu chovatelé v ČR ke konci loňského roku chovali přes 23,5 milionu kusů drůbeže, předloni to bylo více než 25,8 milionu kusů.
