České jablko mizí ze sadů. Letošní sklizeň bude o 58 procent nižší

Jarní mrazy, následné sucho a krupobití dál zhoršily vyhlídky českých ovocnářů. Podle zářijového odhadu ÚKZÚZ se letos sklidí 48 530 tun jablek a 4458 tun hrušek. Celková sklizeň ovoce by měla dosáhnout jen kolem 64 000 tun, přičemž běžně se v Česku sklidí asi 140 000 tun.

Sklizeň jablek a hrušek v České republice, kterou letos srazily jarní mrazy, bude ještě nižší, než se čekalo. Jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, by se podle odhadu sklizně k 1. září mělo sklidit 48.530 tun, což je meziročně o 58 procent méně. Červnový odhad sklizně byl 52.788 tun. Sklizeň hrušek by měla proti červnovému odhadu klesnout víc než o desetinu na 4458 tun. Meziročně to je propad o 51 procent. Odhad udělal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Dnes to řekla mluvčí ústavu Petra Hrabčáková. U ostatních ovocných druhů ústav zářijový odhad sklizně nedělá.

"Na úrodě se ve druhé půlce vegetace negativně podepsalo rovněž dlouhodobé sucho a krupobití. Z tohoto důvodu je očekáván nižší podíl tržních plodů a rovněž menší kalibry ovoce, zejména tam, kde je větší násada plodů," uvedla Hrabčáková. Podle dřívějšího vyjádření Ovocnářské unie ČR přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.

U jablek by v porovnání s průměrem posledních pěti let ve výši 100.308 tun měla být sklizeň letos nižší o 52 procent. U hrušek činí průměr posledních pěti let 7826 tun a letošní předpoklad sklizně je nižší o 43 procent.

Z dlouhodobého pohledu celkové sklizně ovoce by mělo letos jít o druhou nejnižší sklizeň v novodobé historii českého ovocnářství. Nejnižší sklizeň za posledních 100 let kvůli jarním mrazům měli v roce 2024 ve výši 48.058 tun. Letošní sklizeň po zářijovém zpřesnění u jablek a hrušek by mohla být na úrovni 64.000 tun ovoce. Běžná roční sklizeň v ČR je kolem 140.000 tun ovoce.

Ovocnáři věří, že na škody dostanou podporu z Evropské unie, která jim umožní udržet hospodaření a založit novou úrodu. Po mrazech roku 2024, kdy ztráty dosáhly asi 1,45 miliardy korun, ovocnáři dostali od Evropské unie a státu kompenzace přes 400 milionů korun.

Česká republika podle dřívějšího vyjádření ministerstva zemědělství žádost o uvolnění peněz z evropské zemědělské rezervy již zaslala. Evropská komise by kompenzace, a to i u jiných mrazy zasažených zemí, měla řešit na podzim. Peníze za letošní jarní mrazy by tak ovocnáři po další administraci mohli dostat začátkem jara 2027.

Z nosných odrůd jabloní mrazy podle ÚKZÚZ nejvíce poškodily skupinu odrůd Jonagold, u nichž by hektarový výnos měl klesnout o dvě třetiny asi na deset tun. Lépe se s mrazy vyrovnala odrůda Gala s očekávaným výnosem 22 tun z hektaru. Hrušně budou mít kvůli mrazovému poškození málo jader nebo budou zcela bez jader, což by mohlo mít negativní vliv na dlouhodobé skladování.

Na ceny ovoce v obchodech by neměl mít výpadek české produkce přímý dopad, protože Česká republika je v produkci čerstvého ovoce závislá na dovozu. Soběstačnost Česka v ovoci je na úrovni 30 až 40 procent a ceny v obchodech se řídí vývojem trhu a cen v Evropě.

Vývoj sklizně jablek a hrušek v produkčních sadech v letech 2011 až 2026 (v tunách)

Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský