Česko předčí Francii i Itálii. Země Visegrádu nám nestačí, říká Bárta

20. 1. 2025 09:00
České veřejné finance mají každoroční deficit mezi zhruba 2 až 3 % HDP. Podle ekonoma analytika Národní rozpočtové rady Daniela Bárty je důležité hlavně to, že se s deficitem pohybujeme pod třemi procenty HDP, což je deficit, který splňuje tzv. Maastrichtské kriterium. Tento výsledek je pak podle Bárty v evropském kontextu poměrně solidní. „Ostatní státy Visegrádské čtyřky toto kritérium nesplňují, stejně jako některé vyspělé země jako Francie nebo Itálie,“ zdůrazňuje Bárta.

I přes tento relativně pozitivní výsledek však české finance nejsou podle Bárty v ideálním stavu. „Od přebytkových nebo vyrovnaných rozpočtů v letech 2015–2019 jsme se dostali do strukturálních deficitů, které činí zhruba 2–3 % HDP. To je zásadní systémový posun,“ upozorňuje Bárta s tím, že jedním z klíčových kroků, který má zmírnit dlouhodobé problémy, je zvýšení věku odchodu do důchodu. „Důchodová reforma je z hlediska fiskálu naprosto klíčová a zásadní, i když její účinky pocítíme až za deset, patnáct nebo i více let,“ říká  Bárta s tím, že pokud by k reformě nedošlo, důchody by „požraly“ velkou část ostatních výdajů státu.

Na otázku, zda bude tento krok vládě spíše přičten k dobru, nebo naopak penalizován u voleb, Bárta odpovídá opatrně. „Nejsem politolog, ale věřím, že voliči ocení kroky, které zlepší dlouhodobou stabilitu systému,“ je přesvědčen Bárta, který se zamýšlí i nad často diskutovanou problematikou evropských dotací a jejich vlivu na českou ekonomiku. Ekonom a analytik NRR upozorňuje, že dotace neovlivňují deficit veřejných financí přímo, ale jejich efektivní využití má zásadní vliv na růst HDP. 

„Polsko si jako prioritu vybralo dopravní infrastrukturu a většinu prostředků z evropských dotací cíleně alokovalo právě tam, což významně přispělo k růstu jejich HDP,“ uvádí Bárta jako příklad efektivního přístupu, přičemž naopak v Česku vidí problém v tom, že prostředky nejsou zaměřeny na konkrétní strategické oblasti. „U nás je problém, že si neumíme vytipovat jednu, maximálně dvě klíčové strategické priority, kam bychom prostředky alokovali,“ komentuje situaci Bárta a dodává, že rozmělnění prostředků do mnoha oblastí snižuje jejich efektivitu.

Klíčem k úspěchu je pak podle Bárty lepší prioritizace investic a efektivnější využití evropských dotací. „Pokud by česká ekonomika díky efektivnímu využití dotací nakopla svůj růst, zlepšily se reálné mzdy a snížila inflace, občané by to bezpochyby ocenili,“ uzavírá optimisticky.

Jaké jsou aktuální výzvy a problémy veřejných financí České republiky? Jakým způsobem ovlivňují evropské dotace českou ekonomiku? Jaké kroky podnikla nebo by měla podniknout vláda, aby zajistila dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a ekonomický růst? Poslechněte si celou epizodu.

Následující epizoda

Podcastový díl

Hynek, Hrubeš

Play button

Další čtení

ilustrační obrázek

Na jihu Čech prudce roste počet případů boreliózy, statistiky trhají historická maxima

Domácí
27. 7. 2026
TOMÁŠ JUNGWIRTH, vědec, vedoucí oddělení spintroniky a nanoelektroniky, Fyzikální ústav AV ČR

Revoluce v magnetismu: Češi objevili třetí typ magnetu, který změní počítače i umělou inteligenci

Věda a technika
27. 7. 2026
ilustrační obrázek

Ve věku 81 let zemřel anatom Gunther von Hagens, vynálezce kontroverzní plastinace těl

Zahraničí
27. 7. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ