Česko předčí Francii i Itálii. Země Visegrádu nám nestačí, říká Bárta

České veřejné finance mají každoroční deficit mezi zhruba 2 až 3 % HDP. Podle ekonoma analytika Národní rozpočtové rady Daniela Bárty je důležité hlavně to, že se s deficitem pohybujeme pod třemi procenty HDP, což je deficit, který splňuje tzv. Maastrichtské kriterium. Tento výsledek je pak podle Bárty v evropském kontextu poměrně solidní. „Ostatní státy Visegrádské čtyřky toto kritérium nesplňují, stejně jako některé vyspělé země jako Francie nebo Itálie,“ zdůrazňuje Bárta.

I přes tento relativně pozitivní výsledek však české finance nejsou podle Bárty v ideálním stavu. „Od přebytkových nebo vyrovnaných rozpočtů v letech 2015–2019 jsme se dostali do strukturálních deficitů, které činí zhruba 2–3 % HDP. To je zásadní systémový posun,“ upozorňuje Bárta s tím, že jedním z klíčových kroků, který má zmírnit dlouhodobé problémy, je zvýšení věku odchodu do důchodu. „Důchodová reforma je z hlediska fiskálu naprosto klíčová a zásadní, i když její účinky pocítíme až za deset, patnáct nebo i více let,“ říká Bárta s tím, že pokud by k reformě nedošlo, důchody by „požraly“ velkou část ostatních výdajů státu.

Na otázku, zda bude tento krok vládě spíše přičten k dobru, nebo naopak penalizován u voleb, Bárta odpovídá opatrně. „Nejsem politolog, ale věřím, že voliči ocení kroky, které zlepší dlouhodobou stabilitu systému,“ je přesvědčen Bárta, který se zamýšlí i nad často diskutovanou problematikou evropských dotací a jejich vlivu na českou ekonomiku. Ekonom a analytik NRR upozorňuje, že dotace neovlivňují deficit veřejných financí přímo, ale jejich efektivní využití má zásadní vliv na růst HDP.

„Polsko si jako prioritu vybralo dopravní infrastrukturu a většinu prostředků z evropských dotací cíleně alokovalo právě tam, což významně přispělo k růstu jejich HDP,“ uvádí Bárta jako příklad efektivního přístupu, přičemž naopak v Česku vidí problém v tom, že prostředky nejsou zaměřeny na konkrétní strategické oblasti. „U nás je problém, že si neumíme vytipovat jednu, maximálně dvě klíčové strategické priority, kam bychom prostředky alokovali,“ komentuje situaci Bárta a dodává, že rozmělnění prostředků do mnoha oblastí snižuje jejich efektivitu.

Klíčem k úspěchu je pak podle Bárty lepší prioritizace investic a efektivnější využití evropských dotací. „Pokud by česká ekonomika díky efektivnímu využití dotací nakopla svůj růst, zlepšily se reálné mzdy a snížila inflace, občané by to bezpochyby ocenili,“ uzavírá optimisticky.

Jaké jsou aktuální výzvy a problémy veřejných financí České republiky? Jakým způsobem ovlivňují evropské dotace českou ekonomiku? Jaké kroky podnikla nebo by měla podniknout vláda, aby zajistila dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a ekonomický růst? Poslechněte si celou epizodu.