Marie Vodičková

Chat je uzavřený16.02.2011 13:00

Marie Vodičková

O Marii Vodičkové a Fondu ohrožených dětí se v poslední době mluví hlavně v souvislosti s uveřejňováním fotografií dětí k adopci na webových stránkách. Ombudsman se staví proti a za pravdu mu dává i policie. Proč jsou fotografie na internetu tak důležité? A kolika dětem už pomohly najít rodiny? Ptejte se Marie Vodičkové ve středu 16. února od 13 hodin. 

Marie Vodičková pracovala na městské prokuratuře jako specialistka pro péči o mládež. Tam se setkala s problémem, že v českých v ústavech žije mnoho dětí, které nikdo nechtěl. Vymyslela síť zařízení nahrazujících rodinnou péči Klokánek. V roce 1990 založila Fond ohrožených dětí a pomocí uveřejněných fotek a článků našla rodiny pro asi pět set dětí. Sama adoptovala osm dcer.

Chat

  • Pip

    dobrý den, opravdu by se děti neumístily, kdyby na internetu nebyly jejich fotografie? Podle fotek si přece žádný rodič dítě nevybírá. Nebo snad ano?

  • Marie Vodičková

    Dobrý den, opravdu ne. Rodič si sice dítě podle fotek nevybírá, ale něco jiného je přijmout vlastní novorozené miminko a něco jiného je přijmout do rodiny dítě starší, třeba těžce zdravotně postižené nebo s jinými problémy, pro které se mu nedaří nalézt rodinu. Málokdo, kdo si chce vzít dítě do náhradní rodinné péče, se rozhdne pro abstraktní dítě například nevidomé, na vozíčku a podobně. Ale pokud uvidí fotografii, tak se obvykle ti praví náhradní rodiče najdou - dítě je jim něčím sympatické, třeba je jim někomu někomu z rodiny podobné, a jeho osud je zaujme natolik, že chtějí právě tomuto dítěti pomoci. Náhradní rodinná péče sebou nese obvykle větší problémy, než je tomu u dítěte, ktereé odmalička vyrůstá v dobrém a láskyplném rodinném prostředí a má kolem sebe dobré vzory. Pokud na počátku "přeskočí jistřička", a to navzájem, zvládají se problémy mnohem lépe.

  • Tara

    Proč jste adoptovala pět dívek a žádného chlapce

  • Marie Vodičková

    Nejsem vdaná a s dětmi jsem žila sama. Myslím, že chlapec víc potřebuje mužský vzor a tedy otce, než dívky. Na chlapce jsem si netroufla. Navíc jsme bydlely ve 3 + 1 v paneláku a se svými dcerami jsem se setklala při návštěvách dětských domovů a diagnostických ústavů.

  • Bono VOX

    Paní Vodičková, dobrý den, řekněte mi s jakým nejhrůznějším případem dítěte jste se potkala...

  • Marie Vodičková

    Bylo jich bohužel víc, těch opravdu strašných. Za jeden z nejhorších považuji případ tříleté Lucinky, které se chtěla matka a její druh zbavit tím, že jí odpírali jídlo, za to, když něco sdědla, ji surově trestali a týrali ji i bez příčiny. Nakonec ji druh matky za to, že vypila z hladu Sunar jeho vlastní dcedři, zbil, zkopal, nalil jí do úst nálev z octa a alkoholu a dal ji do studené vody. Holčička za několik hodin pak zemřela na celkový šok. I v tomto případě bylo dost signálů na to, aby byla matce odebrána - mj. při opakovaných hospitalizacích se nikdy důvod neprospívání doma nezjistil a bylo to vždy uzavřeno jako susp. nedostatek potravy, byla také těžce popálená, přesto ji úřady vrátily domů. Matka dostala směšný trest kolem čtyř let, druh taktéž - myslím že osm let. Původně žalovanou vraždu soud neuznal.

  • Karel G.

    Nepřemýšlela jste o tom,že by se k dětem nabízely ještě dárečky?Třeba ty,jak s nimi po republice začala podnikat bývalá soudkyně.(nedávná reportáž v televizi).Přijde mi to totiž podobné- skrytý byznys lidí bez morálky.A kdepak se to asi naučili?NO PŘECE V JUSTICI ZA NAŠE PENÍZE.

  • Marie Vodičková

    O tom jsem nepřemýšlela a přemýšlet nebudu. Vámi zmiňovanou reportáž jsem neviděla.

  • Únia mužov rodín

    Myslíte si, že rostoucí trhy s dětmi a miznoucí rodiny je budoucnost lidstva?

  • Marie Vodičková

    Nevím, jaký trh s dětmi máte na mysli, pokud máte na mysli prodej dětí za peníze, tak ten za budoucnost lidstava nepovažuji.

  • Milan Partík

    Dobrý den,

    dle Vašeho vzhledu tuším, že jste svobodná a že máte problém komunikace s muži. Cítím z Vás životní frustraci a podvědomou snahu kompenzovat vlastní insuficienci tím, že se upnete na čivavy a děti.
    Myslíte si, že člověk bez vlastní rodiny má právo hovořit o rodinné politice či rodině vůebc???

  • Marie Vodičková

    Já se frustrovaná necítím, ale jestli to ze mě cítíte Vy, tak Vám to vymlouvat nebudu. Také bych neřekla, že jsem člověk bez vlastní rodiny. Naštěstí jsem jako dítě vyrostla u rodičů, kteří mě i mé sestře dali dostatek lásky a všeho, co dítě od rodičů potřebuje. A svoje byť přijaté děti považuji za vlastní. Byla bych ráda, kdyby všechny děti měly rodiče, kteří je budou mít rádi a budou jim pomáhat pak i v pozici prarodičů.

  • Oskar

    Jak se Vám žije, jako bývalé komunistické prokurátorce ? Jaké jsou Vaše majetkové poměry ? Jaká je odhadní cena Vaší vily ? Jaký plat si sama vyplácíte ? Jak výhodný byznys jsou děti ???

  • Marie Vodičková

    Žije se mi dobře, děkuji za optání. Moje majetkové poměry jsou podobné jako u většiny lidí u nás. Žádnou vilu nevlastním. Pouze svým dvěma dcerám, které pečují o děti, jsem na úvěr s pomocí další půjčky zakoupila zděný zahradní domek a zrekonstruovala na celoroční obývání a té druhé družstevní byt mimo Prahu. Já sama bydlím v pronajaté garsonce. Jsem šťastná, že jsem mohla svým dcerám pomoci, ale kdybych neměla současně i důchod, tak by to možné nebylo. Celý můj plat padne na úhradu tohoto úvěru a půjčky. Ale nestěžuji, mám co jíst a kde spát a mám hodné dcery i vnoučátka a úžasné spolupracovníky. O mém platu rozhoduje rada FOD, já nikoli. Věřte nebo ne, ve FOD o žádný byznys s dětmi nejde. To už by snad policie dávno odhalila, nebo myslíte, že je tak neschopná?

  • Jaroslav Jedlička

    Váš fond mně opakovaně zasílá žebravé dopisy. Opakovaně jsem Vás,iprostřednictvím Policie, žádal, abyste přestali,přesto jsem opětovně vloni přerd Vánoci dostal další žebravý dopis. Přestane mne konečně obtěžovat či budete nadále pokračovat ve své politice?

  • Marie Vodičková

    To se opravdu omlouvám, ale adresáty bohužel nejsme schopni ovlivnit. Sbírku, tj. rozesílání dopisů se složenkou a zpravodajem pro nás sponzorsky zajišťuje direct mailingová Proximity Prague a s ohledem na množství oslovených se stane, že adresát, o jehož vymazání z databáze žádáme, je obeslán znovu. Takže ještě jednou se omlouvám všem lidem, ktereé to obtěžuje a prosím, aby naše dopisy v tom případě vyhodili. Ale bez této sbírky, jejíž výtěžek je ročně kolem 25 milionů korun (o Vánocích a v létě ke Dni dětí), bychom nebyli schopni zrekonstruovat objekty obvykle mateřských škol na byty a nabídnout dětem rodinnou péči v samostatných bytech po max čtyřech dětech Klokánkách, což je podle mého názoru šetrnější prostředí než ústavní výchova, kde ve skupině je šest až osm dětí.

  • Allan

    Paní Vodičková, znáte pojem syndrom zavržení rodiče? Kolik myslíte, že jím je ročně postiženo dětí v ČR? Zajímají Vás i tyto ohrožené děti, byť formálně oba rodiče mají? Znáte případ tragické sebevraždy Jany Komárkové z Chrudimi, která pod vlivem matky nesměla cca 8 let vidět svého otce? Nevzpomente si, že na podnět otce jste nic neudělali?

  • Marie Vodičková

    Syndrom zavržení rodiče zná u nás asni každý, otázka je, jestli jím nejsou pžrvážně postiženi rodiče zavrženíhodní. Je pravda, že někdy jeden z rodičů dítě štve proti druhému, to samozřejmě neschvaluji, ale také jsem zásadně proti tomu, aby se děti zavíraly do psychiatrických léčeben nebo jiných ústavů proto, že odmítají kontakt se svým rodičem - ve jménu práva dítěte na styk s oběma rodiči. V ústavech i v Klokánkách je mnoho dětí, o které se nezajímá žádný z rodičů, a i v rodině se často stává, že jeden z rodičů na dítě "zapomene". Přitom většina těchto dětí by si kontakt alespoň s jedním z rodičů přála. Jak to, že stát ve jménu naplnění práva dítěte na kontakt s oběma rodiči rodiče "zapomenutých" dětí někde neodchytí a neeskortuje je za opuštěným dítětem v ústavu či jiném zařízení, nebo je nezavře na psychiatrii či do nápravného zařízení, kde by se naučili mít své děti rádi? Jak vidět, tyto drastické případy předávání dětí druhému rodiči proti jejich vůli nebo zavírání dětí do různých zařízení, aby se zlomily a s rodičem komunikovaly, není ve skutčnosti realizace práva dítěte na kontakt s rodičem, ale pouze realizaci práva rodiče na dítě.

  • Karolína

    Dobrý den paní Vodičková,
    můžete, prosím, popsat jak funguje ten byznys a kolik v tom "teče" peněz, kdy pro dítě vhodné k adopci (často ještě před narozením) za peníze seženete vhodný pár, kdy se otec nechá zapsat do rodného listu nastávající matky (se kterou se samozřejmně do té doby vůbec neznal) aby se urychlila adopce?

    Nedělejte, prosím, že nevíte o co jde - to jak tyhle vaše kšeftíky s dětma fungují vím přímo od zaměstnanců FOD...

  • Marie Vodičková

    Asi mi taky nebudete věřit, ale o žádný byznys nejde, a to ani pokud jde o tzv. přmé adopce. A jestli máte informace, o jakých píšete, tak doufám, že jste je předal policii. Pokud pochybujete o tom, že z morálních důvodůl je taková trestná činnost pro mě a mé spolupracovníky nepřijatelná, tak snad byste mohl uvěřit tomu, že nemáme zájem trávit svá léta v kriminále, a že obchod s dětmi je trestný čin, to jistě víte.

  • Romana

    Pracovala jsem v sociálním zařízení,kde klientkou byla vaše dcera
    Marie Vodičková. Chodila k nám jako "osoba poskytující sexuální služby" a uživatelka drog infikovaná virem hep. C.

    Vy,která jste vychovala takto svou dceru, vy se nestydíte radit druhým ????

  • Marie Vodičková

    Žádnou dceru Marii Vodičkovou nemám a o Vašich informacích nic nevím.

  • Milan 2

    Jak se cítíte, že děti z Kuřimské kauzy jsou ve výchově táty,když jste dělali co jste mohli - váš Fond ohrožující děti - abyste jim znemožnily výchovu ve vlastní rodině ???

    Nestydíte se za vaši špinavost ?

  • Marie Vodičková

    Opravdu nestydím, ale jsem ráda, že kluci jsou u otce spokojení a dobře prospívají. Zpočátku nebylo jasné, zda se na případu nepodíleli ještě další rodinní příslušníci. Kromě toho jste snad zaznamenal, že jakýkoli kontakt s příbuznými v prvních měsících zakázal soud. A kdyby postup Klokánku chlapci pociťovali jako špinavost, tak by se k nám nevraceli na občasné návštěvy. Jsme rádi, když je vidíme, protože na nich žádné následky prožitého traumatu nejsou patrné.

  • Jiří

    Můžete uvést v jaké měsíční výši dostáváte od státu jako zařízení poskytující okamžitou pomoc státní příspěvek na každé dítě? Můžete, prosím, toto srovnat s penězmi, které má například průměrná rodina s dvěma či třemi dětmi (svými nebo v pěstounské péči)?

  • Marie Vodičková

    Každé zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc dostává 10,8násobek částky životního minima dítěte podle věku. U dítěte do šesti let je to 207 tisíc korun za rok, bez ohledu na to, jestli se jedna osoba stará o tři až čtyři děti tak jako v Klokánkách, nebo až o deset dětí, jako v některých jiných zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Samozřejmě čím méně děti na pečující osobu, tím je péče dražší. Státní příspěvek tak pokrývá sotva dvě třetiny nákladů Klokánků. Těžko lez srovnávat s rodinou, protože rodiče za péči o dítě nedostávají plat. Největší část státního příspěvku padne na platy a odvody z mezd. FOD měsíčně na těchto odvodech vrací do státního rozpočtu tři a půl milionu korun měsíčně, tedy víc než čtyřicet milionů korun ročně. Přitom nástupní plat "tety" v Klokánku, která ve skutečnosti odpracuje dva úvazky (střídavě dva týdny nonstop v měsíci, přičemž jeden týden má 168 hodin) je 13 tisíc korun hrubého, po zkušební době 15 tisíc hrubého včetně povinných příplatků za víkendy a svátky. Náklady na jedno dítě v ústavní výchově jsou průměrně kolem čtyřista tisíc korun ročně. Děkuji za Vaše otázky a za Váš zájem a těším se někdy nashledanou. Marie Vodičková FOD

  • eVA

    Nezlobíte se, že jsem Vás vyřadila z Výboru pro práva dítěte ? I vaši přítelkyni Baudyšovou ?

  • Marie Vodičková

    Nezlobím.

  • Markéta Trpáková

    Dobrý den, čtu si tady dotazy plné nenávisti. A chci vám paní Vodičková říct, ať si toho nevšímáte. Přesně to vypovídá o naší společnosti. ještěže vy se o děti staráte. hodně štěstí do budoucna. Markéta Trpáková

  • Marie Vodičková

    Dobrý den, vážená paní Trpáková, moc Vám děkuji za Vaše milá slova a psychickou podporu. I já Vám přeju vše dobré.

  • Fialka

    dobrý den, máte pět dětí, které jste si vzala a neporodila je. S manželem jsme chtěli adoptovat romského chlapce. místo toho, aby nás někdo podpořil, dokonce i psycholog nás varoval před tím, že i když se o dítě budeme starat, stejně už má něco v genech. A jelikož neznáme matku, může se stát, že dítě v pubertě i přes naší nejlepší péči spadne do drog. chci se vás proto zeptat. Jste inteligentní žena a vaše výchova byla určitě dobrá, stalo se vám něco podobného?? že by se projevily ony geny a dítě sklouzlo tam, kam nemělo - třeba utíkalo z domova atd. je to pro mně hodně důležité... stále totiž tuto otázku a manželem řešíme

  • Marie Vodičková

    Dobrý den, těch dětí mám osm (aby si některeé nemyslely, že je zapírám). Bohužel náhradní rodiče musí i s takovými problémy počítat, ale nemyslím si, že je to hlavně v genech - na podobných selháních se podílí i traumata a nedostatek lásky v raném dětství. Náhradní rodič by měl mít přijaté děti rád, i když se zrovna nechovají tak, jak by si přál a doufat, že s jeho pomoci z toho vyrostou. Záleží také na tom, v jakém věku děti do rodiny přijdou, Čím jsou starší, tím je to riziko větší. Ani vlastní děti nedělají svým rodičům jenom radost, takže je lépe nemít velká očekávání, že vše bude stáýle. Důležité je, aby přijaté děti v dospělosti byly schopné zařadit se do normálního života a aby byly schopné třeba s pomocí náhradních rodičů postarat se o vlasntí děti. Často až na této drué generaci se nejvíc projeví prospěch z náhradní rodinné péče. Všechny moje děti byly již školního věku, když jsem si je vzala, některé si prošly složitým obdobím včetně požívání drog, ale jsem šťastná, že je mám, a teď v dospělosti mi dělají radost. A na jejich dětech vidím, že Ty už jsou na tom stejně jako jiné děti z vlastních rodin a že jsou šťastné a šikovné, ve škole dobře prospívají a věřím, že Ty už se o sebe a své děti dokáží postarat bez mé pomoci (vnoučat mám devět a mám z nich velikou radost). Ještě musím říci, že pokud má člověk dětí víc a různého věku, tak ty pubertální i jiné problémy se snášejí mnohem lépe, protože vždycky aspoň některeé Vám dělají radost.

  • Ivan B.

    Kolik dětí jste již svou aktivitou připravila o tátu a kolik mužů o jejich dítě ? Stovky? Tisíce ?

  • Marie Vodičková

    Nebudete tomu věřit, ale desítkám a možná stovkám dětí FOD otce zachránil nebo alespoň pomohl k navázání styku. To ale nebyli otcové z K 213, kteří odmítají platit výživné nebo kterých se děti bojí pro jejich agresivitu a domácí násilí.

  • mimos

    Dobrý den, určitě znáte paní Šimůnkovou. Je to dobrá volba na zmocněnkyni pro lidská práva? Neměla jste o funkci zájem také vy, jednali s vámi zástupci stran?

  • Marie Vodičková

    Dobrý den, já doufám, že je to dobrá volba. O tuto funkci jsem zájem neměla a nikdo se mnou o tom nejednal.

  • sisiz

    Máte prokazatelnou statistiku,která ukazuje, že dítě s fotkou na internetu si osvojilo násobně víc rodičů než dítě s popisem a bez fotografie? Nerozhodují spíše osobní setkání????

  • Marie Vodičková

    Je to zcela zřejmé z naší praxe. Děti, u kterých byla zveřejněna fotografie, z cca 80 % náhradní rodinu získaly. Podotýkám, že to byly děti, které tzv. nikdo nechtěl. Staršího věku, zdravotně postižené, jiného než majoritního etnika. MPSV eviduje víc než tisíc dětí nahlášených pro pěstounskou péči, ale žádnou rodinu mezi evidovanými a prověřenými žadateli pro ně nemá. Při uveřejnění fotografie se často přihlásí noví pěstouni, lidé, kteří by jinak o náhrsdní rodinné péči ani neuvažovali. Dítě je "chytne" za srdce a oni se rozhodnou, že právě tomuto dítěti pomohou. S dětmi, pro ktreé se takto našla rodina, se ale mohou zkontaktovat až potom, co jsou státem prověřeni jako vhodní žadatelé o náhradní rodinnou péči a pokud to schválí příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo pokud o svěření dítěte do této rodiny rozhodne soud.

  • marta

    Jak dlouho praktikujete systém, že vyvěsíte děti na internet včetně fotografie, jména a popisu? Byl to váš nápad nebo jste se někde inspirovali.....

  • Marie Vodičková

    U fotografie jméno nemáme. NEbyl to náš nápad, už na počátku šedesátých let takto našel ordinu neumístitelným dětem ředitele kojeneckého ústavu v Ostravě doc. Mores a na výběru rodin se podílel i prof. Matějček. Hovořil o tom i na konferenci v roce 2002. Z jeho příspěvku si dovoluji citovat: „Bylo to v časných letech šedesátých, kdy pan docent A. Mores z Olomouce dal do Vlasty inzerát, že tři děti »hledají rodiče«. Byly u toho fotografie a stručný výklad. Jeden chlapec byl zcela nevidomý, druhý měl jen jedno očičko a třetí byla malá Romka…Během několika dní dostal docent Mores 150 žádostí o tyto děti, z toho 40 o nevidomého chlapce. Pan docent mi všechny ty žádosti poslal, abych je prý nějak roztřídil a vyvodil z toho nějaké závěry. Závěr byl jeden, že totiž žadateli jsou lidé různého vzdělání a různého společenského postavení (od dělníků na státním statku až po univerzitní profesory), že neplatí ani žádné zeměpisné či jiné vnější kritérium (byli tam lidé od Aše až po Košice, lidé věřící i nevěřící, bohatí i chudí) - ale že jde vesměs o lidi, kteří jsou ochotni se těchto dětí ujmout, protože to tyto děti potřebují a protože oni (tj. ti žadatelé) to »potřebují« také. Ukázalo se, že je tu určitý potenciál dobré vůle, ochoty, schopnosti a čeho všeho ještě, co lze obrátit ve prospěch opuštěných dětí. Nebýt statečného docenta Morese a jeho inzerátu, nic bychom nevěděli a nic dobrého neudělali. A to byl, prosím, začátek tažení za obnovení pěstounské péče u nás.“

Foto: archiv




Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 39/2018 najdete >




Týden

Instinkt

Sedmička

Faktor S

Exkluziv

Interview

MarketingSalesMedia

Sedmička křížovky

Sedmička křížovky XXL

Sedmička Naše životy

Týden Historie

TV Barrandov

Kino Barrandov

Barrandov Family

Barrandov Plus


Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.