Brzká selekce dětí v českém školství vytváří propastné rozdíly i mezi samotnými talenty. Zatímco část nadaných žáků získá na víceletých gymnáziích podnětnější prostředí, polovina jich zůstává na běžných základních školách – často zcela osamocena a bez systematické podpory. O tom, kdo dostane šanci svůj potenciál rozvinout, přitom do velké míry rozhoduje vzdělání a finance rodičů.
Zhruba polovina matematicky nadaných dětí odchází na víceletá gymnázia, polovina ale zůstává na základních školách. Vyplývá to ze studie think-tanku IDEA při CERGE-EI. Školní prostředí v základních školách a na víceletých gymnáziích se přitom liší. Na víceletých gymnáziích tvoří nadané děti významnou část žáků, v základních školách ale bývají často mezi patnáctiletými jediní nadaní ve škole. Brzké rozdělování žáků v Česku tak vytváří nerovnosti i mezi nadanými dětmi, vyplývá ze studie.
Na to, že víceletá gymnázia a brzké rozdělování dětí prohlubují nerovnosti ve vzdělávání, upozorňuje část odborníků v Česku dlouhodobě. Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal dříve uvedl, že v současném pojetí víceletá gymnázia nepřináší a nenaplňují očekávání, že jsou to kvalitní špičkové školy. Do budoucna by podle Zatloukala bylo lepší, aby byla jasně definována jejich případná role, mohly by to být podle něho například školy, které jsou pro nadané a mimořádně nadané žáky. Je podle něj potřeba si odpovědět na otázku, co je účelem víceletých gymnázií a jakou roli mají ve vzdělávacím systému.
"Raná selekce může části nadaných nabídnout podnětnější prostředí, zároveň ale znevýhodnit ty, kteří zůstávají mimo selektivní proud, a dále prohlubovat rozdíly mezi školami i mezi samotnými žáky," uvedla autorka studie Miroslava Federičová.
Školy s vyšším podílem nadaných dětí se od ostatních škol liší především složením žáků. Nejvýraznější rozdíly jsou podle studie v socioekonomickém zázemí žáků, zejména ve vzdělání rodičů a celkovém rodinném zázemí. Rozdíly se objevují například i v míře samostatné práce v hodinách matematiky nebo ve schopnosti učitelů udržet disciplínu ve třídě. Rozdíly ve výuce jsou ale podle studie méně výrazné, než ty v rodinném zázemí dětí.
Na velký vliv rodinného zázemí na vzdělávání dětí upozorňují odborníci v Česku dlouhodobě. Vzdělanější a bohatší rodiče podle nich mívají více informací o vzdělávacích možnostech dětí, zároveň si mohou dovolit například zaplatit dětem doučování a přípravné kurzy na přijímací zkoušky.
Podle odborníků z IDEA by se měly negativní dopady brzkého rozdělování dětí zmírňovat, potřeba je podle nich posílit prostupnost vzdělávacího systému. Zároveň je nutné systematicky podporovat nadané děti také v běžných základních školách, aby rozvoj jejich talentu nezávisel jen na jejich úspěchu při přechodu na víceleté gymnázium.
Důležitá je podle expertů také dostupnost informací o vzdělávacích možnostech a informovanost zejména v chudších či méně vzdělaných rodinách. Zároveň je podle expertů potřeba zahrnout práci s nadanými dětmi do vzdělávání pedagogických pracovníků všech typů škol. Monitorovat by se měly rozdíly mezi školami, uvedli experti. Nezbytné je také nadané žáky včas rozpoznat.
