Přehled 13 vědeckých a technologických experimentů, které budou součástí mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Výběr experimentů v úterý představili zástupci ministerstva dopravy a Evropské kosmické agentury (ESA). Let českého astronauta se má uskutečnit asi na konci roku 2027.
Univerzity, výzkumné ústavy a firmy přihlásily 70 návrhů, z nichž 25 postoupilo do užšího kola. Po hodnocení ESA a českého výboru bylo vybráno 13 experimentů. Podle zástupce České republiky v programové radě ESA Ondřeje Rohlíka jde o pestrou sadu zaměřenou na vědy o životě, fyziku, fyziologii člověka i technologické a vzdělávací projekty:
AstroDesmus - Experiment brněnské Mendelovy univerzity, který připravila s Extremo Technologies a ICE Cubes Services, zkoumá, zda české mikroskopické řasy mohou být využitelné při budoucí těžbě kovů a přežití na Marsu. Cílem je ověřit, jak účinně dokážou řasy zachytávat kovy. Projekt tak podle vědců představuje nejen významný krok k soběstačným misím, ale také k čistším vodám a surovinám na Zemi. Mechanismy ověřené ve vesmíru by se mohly využít i pro šetrnou sanaci důlních vod, průmyslových areálů a recyklaci kovů z odpadů.
AstroMoWe - Tento experiment si klade za cíl vyvinout chytré nositelné senzory pro měření elektromyografické (EMG) a pohybové aktivity astronautů, kteří mohou za jeden měsíc v mikrogravitaci přijít až o 30 procent svalové hmoty. Cílem je správné nastavení tréninků a minimalizace rizik spojených s dlouhodobými vesmírnými misemi. Za projektem stojí České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), Západočeská univerzita v Plzni a společnosti G. L. Electronic a VÚB Ústí nad Orlicí.
CANCER - Experiment brněnského Masarykova onkologického ústavu chce přinést nové poznatky o reakcích těla na mikrogravitaci. Propojuje kosmickou medicínu a molekulární onkologii. Zjištěné výsledky budou mít význam pro budoucí kosmické lety i pro běžnou medicínu, zejména v neinvazivní diagnostice, monitorování imunity a predikci onemocnění souvisejících se stresem a stárnutím, mezi které patří například onkologická onemocnění.
CONREX – Jedná se podle vědeckého týmu o první experiment v nanorobotice, který se uskuteční na orbitě za účelem testování nanorobotů a mikrorobotů jako inovativního nástroje pro odstraňování biofilmů nejen v prostředí vesmíru. Experiment Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a firmy TRL Space chce přispět k bezpečnějším, čistším a udržitelnějším dlouhodobým misím. Výsledky mají potenciál i v medicíně, průmyslu i ochraně životního prostředí.
CryoAlgae - Experiment Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy otestuje dva kmeny mikrořas získaných z extrémního prostředí s cílem vyhodnotit, zda mohou efektivně produkovat cenné látky jako polynenasycené mastné kyseliny a zjistit, jak se mění jejich metabolismus v podmínkách mikrogravitace. Mikrořasy by podle návrhu experimentu mohly zajišťovat produkci kyslíku, čištění vzduchu a vody a produkci potravin s vysokou nutriční hodnotou pro posádku. Jejich využití by bylo možné pro inovace v biotechnologii, zemědělství, čištění vody a pohlcování uhlíku.
CZPAD - Experiment CZPAD (Czech Personal Active Dosimeter) ověří osobní dozimetr za reálných podmínek při nasazení ve vesmíru. Cílem je otestovat schopnost zařízení přesně měřit dávku záření, včetně příspěvku neutronové složky, a umožnit odhad osobní dávky. Nové poznatky o interakci neutronů s lidským tělem mohou být využity i v pozemských aplikacích, například v letecké dopravě, jaderné energetice či zdravotnictví. Projekt připravil Ústav jaderné fyziky AV ČR a společnost Universal Scientific Technologies.
EDOUTA - EDOUTA (Education and Outreach Activities of the Czech Astronaut on Board the ISS) je projekt vzdělávacích a popularizačních aktivit, které využijí mise českého astronauta na Mezinárodní vesmírné stanici pro inspiraci dětí, studentů i veřejnosti. Je to soubor výstupů propojených s kosmickou misí v českém prostředí. Cílem projektu připraveného zástupci Akademie věd ČR a Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy je podpořit zájem mladé generace o přírodní vědy, techniku, vesmír a ochranu planety.
ICARUS ARMOR Next Gen - Tento experiment bude hledat řešení na to, jak nejlépe připravit kognitivní výkonnost astronauta pro vesmírnou misi. Cílem je při misi Svobody na ISS shromáždit data pro personalizované AI digitální dvojče. Technologie má monitorovat zdraví astronautů, při přípravě na misi a během ní, ale může být podle vědců v budoucnu využita také pro náročné profese, například pro hasiče, záchranáře, policisty nebo zdravotníky. Za experimentem stojí Vysoké učení technické v Brně (VUT), Mendelova univerzita v Brně, Univerzita Karlova, Pensylvánská univerzita a společnosti UptimAI, Lightly Technologies a Axiom Space.
ISS T-shirt - Cílem je vytvořit chytré tričko, které bude sledovat tělesný stav astronautů. Bude měřit fyziologické parametry a vypočítat stresovou entropickou zátěž, což je nová metrika vyvinutá na Masarykově univerzitě, která dokáže kvantifikovat zátěž organismu. Technologie má uživatele upozornit na možná rizika, například únavu nebo metabolickou nestabilitu. Výsledky experimentu by mohly být využitelné pro zdravotnictví, krizové profese, sport a bezpečnost práce. Projekt připravily Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a společnosti EGMedical a G. L. Electronic.
METRO - Experiment ČVUT, Ústavu chemických procesů AV ČR, esc Aerospace a společnosti Serenity Valley Technologies bude zkoumat řízení přenosu plynů v mikrogravitaci pro efektivní dlouhodobý provoz kosmických fotobioreaktorů. Ty by mohly v budoucnu zajistit astronautům nepřetržitou výrobu kyslíku a potravin z oxidu uhličitého a vody.
PROTOCELL - Vědci Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a společnost Yuri GmbH se v experimentu zaměřují na tzv. protobuňky, tedy předchůdkyně dnešních buněk. Pokud se ukáže, že protobuňky vznikají i ve stavu beztíže, otevírá se podle vědců možnost, že zárodek života mohl vzniknout i mimo naši planetu.
PUMR-B - Experiment řeší roli rostlin při udržování lidského života ve vesmíru. Cílem je detailně prostudovat fyziologické a molekulární změny ječmene jarního při růstu v prostředí mikrogravitace a vyvinout specializovaný bioreaktor pro pěstování této plodiny ve vesmíru. Výsledky pokusu by mohly pomoci při šlechtění odrůd, které by byly odolnější vůči zdrojům stresu. Těmi jsou ve vesmíru mikrogravitace, na Zemi sucho a horko. Za projektem stojí S.A.B. Aerospace a Český institut výzkumu a pokročilých technologií Univerzity Palackého v Olomouci.
ZOE - Biologický experiment, který připravil Ústav jaderné fyziky AV ČR a společnosti GODS a Universal Scientific Technologies, si klade za cíl odpovědět na otázku, zda je možné, aby se v podmínkách mikrogravitace a kosmické radiace vyvinul plodný jedinec. Tento projekt by mohl vést k lepšímu pochopení reprodukční biologie. Vědci budou zjišťovat na základě případných patologií, co je potřeba překlenout biotechnologickými metodami, aby byl zajištěn bezproblémový embryonální vývoj vedoucí k vývoji pohlavně plodného jedince. Experiment bude proveden na kuru domácím, ale výsledky lze podle vědců aplikovat i na savce.
