Součástí mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) bude 13 vědeckých a technologických experimentů českých týmů, které podpoří Evropská kosmická agentura (ESA).
Výběr experimentů v úterý na tiskové konferenci představili zástupci ministerstva dopravy a ESA na festivalu Czech Space Week. Let českého astronauta se má uskutečnit asi na konci roku 2027.
Univerzity, výzkumné ústavy a firmy přihlásily 70 návrhů, z nichž 25 postoupilo do užšího kola. Po hodnocení ESA a českého výboru bylo vybráno 13 experimentů. Podle zástupce České republiky v programové radě ESA Ondřeje Rohlíka jde o pestrou sadu zaměřenou na vědy o životě, fyziku, fyziologii člověka i technologické a vzdělávací projekty.
Úkoly, manipulace, výzkum i sledování vlastního těla
Astronaut Aleš Svoboda bude při své zhruba čtrnáctidenní misi dělat experimenty různé náročnosti, od manipulace se zařízeními v laboratorním modulu přes měření svých fyziologických funkcí po dokumentaci práce ve stavu beztíže. V některých případech půjde o to, aby Svoboda kontroloval chod zařízení, jindy bude pracovat se senzory na svém těle.
Národní mise je podle Rohlíka jedinečnou příležitostí pro české vědce, protože do jiných letů by bylo těžké experimenty prosadit kvůli velké konkurenci. Na zařazení by tak mohli čekat až deset let. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zdůraznil, že projekt může významně přispět k rozvoji české vědy i ekonomiky. Považuje ho za signál pro mladé lidi, že má smysl věnovat se ambiciózním projektům.
"Ve výzvě jsme měli, že experimenty by měly být připravené do konce roku 2027. Od vyhlášení výzvy se ale změnila situace a je možné, že let budeme realizovat na konci roku 2027 a experimenty budeme potřebovat v polovině roku 2027. Ten termín zatím neznáme, protože závisí na výběru poskytovatele letu," řekl ČTK Rohlík. Dodal, že by mělo být v silách týmů experimenty připravit i do dřívějšího termínu.
Pěstování rostlin mimo planetu i pátrání po tajemství života
Například projekt PROTOCELL si klade otázku na existenci života mimo Zemi, na kterou by mohl dát odpověď vznik protobuněk ve stavu beztíže při pokusu. Výsledky řady experimentů mohou přinést využití i pro život na Zemi. Vědci připravují tričko pro monitorování stresu astronauta, které dokáže včas upozornit na možná rizika. Poznatky mohou být využité ve zdravotnictví, pro krizové profese nebo sport.
Jeden z experimentů se zaměřuje na pěstování rostlin mimo planetu Země, konkrétně na fyziologické a molekulární změny růstu ječmene jarního v prostředí mikrogravitace. Tento experiment může přispět ke šlechtění odrůd, které budou odolnější vůči stresu. Další experiment by mohl v budoucnu zajistit astronautům výrobu kyslíku a potravin z oxidu uhličitého a vody. Projekt Zoe ověří schopnost rozmnožování ve vesmíru - středem pozornosti bude v tomto případě kur domácí, přičemž výsledky má být možné aplikovat i na savce.
