V olomoucké Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) se otevře nová výstava s názvem Když se řekne plevel. Zaměří se na zajímavosti plevelných rostlin a návštěvníkům ukáže, že i plevel má své místo v přírodě.
Autoři plevelné rostliny zájemcům představí očima biologů, ale například i básníků. Výstava se otevře v úterý, k vidění bude až do konce ledna příštího roku v loni otevřeném víceúčelovém objektu, v sále Josefa Otruby.
"Plevele v lidech obvykle nevyvolávají pozitivní myšlenky, natož aby se staly tématem výstavy. Zahrádkáři i zemědělci jsou rádi, že si od nich alespoň v zimě odpočinou. Tyto zažité představy bychom chtěli na nové výstavě alespoň trochu narušit," uvedl vedoucí botanické zahrady a autor výstavy Václav Dvořák.
Botanická zahrada se na pěstování plevelů zaměřuje dlouhodobě. Kolekce čítá několik desítek převážně jednoletých druhů, které se dnes v přírodě objevují jen vzácně. "Ať chceme, nebo ne, plevele budou vždy přítomné po boku rostlin a plodin, které pěstujeme cíleně. Boj člověka s nimi je fascinující příběh, který nám připomíná, že přírodu stále zcela neovládáme, navzdory technologiím, chemii i moderním zemědělským postupům," doplnil Dvořák.
Koukol polní jako symbolický ohrožený plevel. Lidé ho vymýtili
Symbolickou rostlinou příběhu je koukol polní. Druh, který lidé cíleně hubili po staletí, už z polních kultur téměř zmizel. Podle odborníků se dnes vyskytuje jen na několika málo místech v Česku. Podobný osud potkal i desítky dalších druhů, z nichž mnohé budou na výstavě představeny na fotografiích pořízených nejen v botanické zahradě, ale i po celé zemi - od Českých Budějovic až po Bílé Karpaty.
Výstava nabídne návštěvníkům podle jejího autora i zamyšlení nad tím, co plevel vlastně znamená, expozice se přitom na tyto rostliny podívá i jako na kulturní metaforu. Návštěvníci se tak setkají nejen s vizuálními obrazy plevelů, ale i s poetickými a esejistickými texty od českých literátů napříč generacemi, příkladem budou úryvky od Františka Hrubína i Ivana Martina Jirouse, dodali zástupci univerzity.
Od soukromé zahrady k veřejné
Botanická zahrada ležící nedaleko Smetanových sadů v Olomouci je součástí UP od roku 1958, první zmínky o její existenci spadají do konce 18. století. V roce 1959 se zahrada stala součástí katedry botaniky přírodovědecké fakulty, řadu let však byla veřejnosti uzavřena a sloužila pouze vědecko-pedagogickým potřebám katedry.
Loni byl v jejích prostorách otevřen víceúčelový pavilon za 31 milionů korun, jehož součástí je zimní zahrada určená k pěstování subtropických rostlin a tropických rostlin, přednáškový sál nesoucí jméno Josefa Otruby, významného moravského botanika první poloviny 20. století. Sál je určen pro výuku, besedy, konference a výstavy.
