Umělé inteligenci se se svými psychickými problémy svěřuje stále více lidí. Mezi mladými ji v posledním měsíci využila více než polovina. Odborníci varují před chybnými radami i odkládáním léčby. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá pravidla pro bezpečné využívání AI.
Třetina dospělých podle průzkumu využila v posledním měsíci umělou inteligenci (AI) ke konzultaci duševního zdraví, mezi mladými to byla více než polovina. Na úvod odborné konference k tématu AI a duševního zdraví to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ministerstvo zdravotnictví (MZd) připraví doporučení pro veřejnost i odborníky. Podle vládní zmocněnkyně Dity Protopopové je projekt naplánovaný do roku 2028. S nějakým duševním onemocněním se setkal každý pátý Čech, počet akutních psychiatrických hospitalizací dětí a mladých do 19 let se za posledních deset let více než zdvojnásobil.
"Když se dítě svěří počítači, musí vědět, že odpověď je správná," řekl premiér. Zároveň je podle něj třeba zajistit ochranu soukromí. Bývalý ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler na dotaz ČTK řekl, že odborná veřejnost se snaží působit i na technologické platformy, které generativní AI provozují.
"Lidé skutečně využívají AI jako určitého partnera, se kterým komunikují a sdělují mu své problémy," řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Přináší to podle něj ale i určitá rizika, podle průzkumu 13 procent respondentů kvůli AI odložilo vyhledání odborné pomoci, desetina dostala jiná doporučení než od svého lékaře či terapeuta a osm procent na základě doporučení AI změnilo užívání léků.
V uvedeném průzkumu agentury PAQ Research letos v červnu odpovídalo více než 1700 osob. Nejčastěji jim podle MZd pomáhá při zvládání stresu, vyhledávání informací a snaze lépe porozumět vlastním psychickým potížím. "Neměla by nahrazovat péči odborníků, v tomto směru to může být velmi rizikové," řekl ministr. "Chceme, aby lidem pomáhala a neohrožovala jejich zdraví," dodal. Zároveň podle něj musí odborníci počítat s tím, že lidé své potíže s umělou inteligencí konzultují a měli by se na to pacientů ptát.
Podle Protopopové není využívání umělé inteligence jen důsledkem současného nedostatku odborníků na duševní zdraví, zejména pro děti. "Používají AI proto, že je to anonymnější a komfortnější," vysvětlila. Podle ní je pro děti digitální svět součástí jejich života. "Pokud jim chceme dát podporu účinně, musíme jít do prostředí, kde oni jsou," dodala.
Odborníci chtějí dopady a možnosti AI v oblasti duševního zdraví dál sledovat. "Doporučení se budou měnit podle toho, jak se mění technologie a zkušenosti," řekl Winkler. Na dotaz, zda není pozdě vydávat doporučení, když je AI pro konzultaci duševního zdraví tak široce využívaná, dodal, že pozdě není a Česko je mezi prvními, kteří se tomu systematicky věnují.
"Naší snahou není její využívání omezovat, ale zajistit, aby lidé i odborníci dokázali AI využívat bezpečně, kriticky a ve prospěch duševního zdraví," dodal Winkler, který působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Podle Protopopové je hlavní výzvou zajistit, aby její využívání přinášelo lidem skutečný prospěch a minimalizovat možná rizika. "A vhodně doplňovalo, nikoliv nahrazovalo odbornou péči," dodala.
Výskyt duševních onemocnění v české populaci výrazně vzrostl během pandemie covid-19 a od té doby neklesl. V roce 2022 podle vyjádření předsedy Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Tomáše Kašpárka z minulého týdne odborníci zjistili výskyt úzkostných poruch u zhruba 12 procent dospělé populace, poruch nálady u asi devíti procent, poruch souvisejících s užíváním alkoholu u přibližně 11,5 procenta a rizika sebevražednosti u 11 procent dospělé populace.
Výrazný nárůst odborníci sledují hlavně u dětí a dospívajících do 20 let. "Počet léčených na psychiatrických ambulancích stoupl od roku 2010 do roku 2024 o více než 60 procent, počet akutních psychiatrických hospitalizací dětí a mladých do 19 let se za posledních deset let více než zdvojnásobil," dodal.
