Česko má po dnešku nový absolutní teplotní rekord. Čtrnáct let staré maximum překonaly Doksany na Litoměřicku, kde bylo podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) 40,9 stupně. V případě oficiálního potvrzení by to bylo o pět desetin více než předchozí rekord ze středočeských Dobřichovic.
Maxima pro dnešní den překonala většina českých stanic s delší měřicí tradicí, pražské Klementinum měřící teplotu 251 let dosáhlo i na svůj absolutní rekord. Podobné to může být i v neděli, kdy má být podle předpovědi ještě tepleji. Už nyní se počasí podepisuje lidem na zdraví a přidělává práci záchranářům. Kdo může, míří proto v těchto dnech k vodě nebo do hor a stín lidé hledají také v zahradách nebo v podzemních prostorách.
Podle ČHMÚ bylo dnes v Česku nejčastěji mezi 34 a 39 stupni, přes 40 stupňů dnes ukázal teploměr i v Řeži u Prahy, kde ale stanice měří teplotu kratší dobu, 15 let. Na dvacítce déle fungujících stanic bylo dnes dokonce nejtepleji od začátku jejich měření. Třeba v Klementinu, které je nejstarší meteorologickou stanicí v zemi, bylo 39 stupňů, jeho dosavadní maximum z 27. července 1983 činilo 37,8 stupně.
Meteorologové přitom dnes prodloužili upozornění na extrémní vedro pro část východní poloviny Česka do pondělí. Zejména v moravských a slezských nížinách tam pondělní teploty podle nich s velkou pravděpodobností překročí 37 stupňů. V ostatních regionech by počasí už měla ovlivnit studená fronta, přesto budou s výjimkou západu a severozápadu Čech teploty ještě nad 31 stupni.
Extrémní vedro je už nyní vidět podle analýzy energetické společnosti Amper Meteo na výrazně vyšší spotřebě elektřiny. Při porovnání spotřeby ve čtvrtek s 10. červnem, kdy bylo o 15 stupňů chladněji, stoupla spotřeba ze sítě o 5,8 procenta, tedy zhruba o deset GWh. Ve skutečnosti však byla ještě vyšší, protože řada klimatizací je napájená energií z vlastní fotovoltaiky, plyne z analýzy pro ČTK.
Třeba v Praze se vedro podepsalo na provozu tramvají. Kvůli vysokým teplotám se prověšují troleje, proto byla jejich rychlost omezena na 40 kilometrů za hodinu, v podjezdech na deset kilometrů za hodinu. Tramvaje tak mohou nabírat zpoždění, uvedla Pražská integrovaná doprava (PID) na síti X.
Vedro ovlivnilo i práci záchranářů a zvýšilo podle mluvčích příjem pacientů v nemocnicích. Například pražská Fakultní nemocnice Motol a Homolka zaznamenala na urgentních příjmech zhruba o deset až 15 procent více pacientů oproti běžnému provozu. Všeobecná fakultní nemocnice evidovala nižší desítky případů úpalů, úžehů či kolapsových stavů. Záchranáři v Praze vyjížděli do dnešní 16:00 k 30 kolapsům z vedra. Celkově ale měli méně výjezdů než v uplynulých dnech, kdy zasahovali zhruba třistakrát za den, řekl ČTK mluvčí záchranářů Karel Kirs.
"Většina výjezdů během těchto dnů souvisí právě s vysokými teplotami. Nejčastěji jde o seniory, u kterých se objevuje dehydratace nebo zhoršení chronických onemocnění. Často řešíme kardiovaskulární obtíže nebo dušnost," uvedl k současným výjezdům záchranářů jejich mluvčí v Pardubickém kraji Josef Strašík.
Ve Zlínském kraji měli záchranáři od půlnoci do dnešních 17:00 zhruba 170 výjezdů, což je srovnatelný počet jako v jiné dny. Polovina výjezdů byla ale kvůli kolapsům z vedra, běžně jich bývá podstatně méně. V Moravskoslezském kraji měli záchranáři podobných výjezdů tři desítky podobně jako v pátek. Zásahy na hromadných akcích, kde by ošetřovali více pacientů najednou, ale neměli.
Důvodem je možná to, že organizátoři větších akcí pomáhali návštěvníkům zvládat vedro. Třeba organizátoři třídenního festivalu Zlín žije přidali slunečníky, pod kterými se lidé mohli schovat, nabízeli i kloboučky, slunečníky, vějíře a rozprašovače. Městem také projížděl kropicí vůz a k dispozici měli lidé mlžné brány či pítka.
Mnozí lidé ale dnes raději hledali únik před vedrem v rybnících, přehradách nebo na koupalištích, která čelila náporu návštěvníků. Koupaliště v metropoli byla plná, například biotop v Radotíně či koupaliště Lhotka zcela naplnila kapacitu a lidé museli čekat ve frontě na vstup, až se uvolní místo.
