Česká televize a Český rozhlas se v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu nevyhnou propouštění. Vyplývá to z vyjádření šéfa televize Hynka Chudárka a generálního ředitele rozhlasu Reného Zavorala. Celkem by obě média mohlo podle prvních odhadů opustit 450 až 700 zaměstnanců.
ČT by podle Chudárka musela omezit výrobu a propustit odhadem asi 300 až 500 lidí z 2900. ČT by měla od příštího roku ze státního rozpočtu získat zhruba o jednu miliardu méně, než má k dispozici letos. Chudárek to uvedl v České televizi s tím, že rušení kanálů neplánuje. Český rozhlas by podle Zavorala musel propustit 150 až 200 lidí z 1350 zaměstnanců.
Počet stanic rozhlasu se ale podle Zavorala v nejbližší době nezmění. "Ono je nám vyčítáno, že je jich hodně. Ale jenom řeknu, že 14 z nich nám říká zákon - jsou to regionální stanice, další čtyři celoplošné nám taky nařizuje zákon. Čili opravdu míra nějaké kreativity v portfoliu stanic není tak velká," uvedl Zavoral vpodvečer v pořadu České televize Interview ČT24. Nevyloučil ale, že v budoucnu by při případném zhoršení finanční situace rozhlasu nebude nutné počet stanic snížit.
Vláda dnes schválila návrh zákona o financování veřejnoprávních médií, kterým ruší dosavadní poplatkový systém a převádí financování ČT a ČRo pod státní rozpočet. Rozpočty obou institucí se tak vrátí před loňské zvýšení poplatků a sníží se o zhruba 15 procent. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) musejí veřejnoprávní média šetřit jako v jiných evropských zemích.
"Ten návrh je naprosto šokující, protože jsme nečekali, že bychom se vrátili do roku 2024 před poplatkovou novelu," uvedl Chudárek. Návrh je podle něj nepřijatelný a označil jej za téměř likvidační. Vidí ale ještě prostor pro jednání. Zmínil také, že odbory a iniciativa zaměstnanců Veřejnoprávně chystají na 22. června výstražnou stávku.
Nově navržené škrty by měly podle tiskové zprávy ČT dopad na výrobu napříč programy, včetně sportu nebo zpravodajství, a to i zahraničního, na regionální vysílání nebo na podporu české kinematografie. Česká televize by zároveň musela přehodnotit plánované investice, například výstavbu nového komplexu pro zpravodajství nebo nové budovy Televizního studia Ostrava.
"Dalším důsledkem musí být revokace Memoranda o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání, které ČT nebude schopná ve stávající podobě naplnit. V neposlední řadě se toto výrazné snížení rozpočtu promítne i do personální politiky České televize. Management již v minulosti avizoval případnou nutnost propouštění zaměstnanců, a to v řádech až několika stovek pracovních míst," uvedl mluvčí Michal Pleskot. Připomněl, že ČT musela k úsporám přistoupit v předchozích 18 letech, kdy se neměnil TV poplatek, zatímco inflace výrazně vzrostla.
Podle Zavorala je evidentní snahou médiím veřejné služby ublížit a přes financování to jde nejlépe. Výše částky z rozpočtu jej překvapila. "Budeme dělat maximum pro to, abychom buď zvrátili celou tu záležitost anebo abychom prosadili do změn těch mediálních zákonů ústavní pojistky a abychom se bavili o té částce, která v tuto chvíli pro to portfolio služeb, které nabízíme, adekvátní není," dodal.
Z chystaných úsporných opatření zmínil omezení premiérové tvorby nebo výroby pořadů pro děti, rozhlas podle něj bude muset zvážit rozsah sítě zahraničních korespondentů, existenci Radiožurnálu Sport nebo vlastního symfonického orchestru. Za naprosto lživé označil tvrzení premiéra na tiskové konferenci po zasedání vlády, že média veřejné služby neumí šetřit a že nejsou kontrolována. Rozhlas podle něj v minulých letech zredukoval až 160 pracovních míst.
Za největší riziko Zavoral podle vyjádření v dnešní tiskové zprávě považuje oslabení nezávislosti médií veřejné služby. "Veřejnoprávní médium, které musí každý rok čekat na rozpočtové rozhodnutí politické reprezentace, nemůže mít stejnou míru jistoty a autonomie jako médium financované stabilním a zákonem chráněným systémem poplatků. V tomto kontextu i odmítání ústavních a jiných pojistek ze strany vlády je jasným důkazem, že cílem je pouze oslabení až podrobení veřejnoprávních médií," podotkl Zavoral.
Vládní rozhodnutí podle experta serveru Médiář Jana Potůčka znamená návrat do časů, které bývalý generální ředitel ČT Jan Souček nazval "rozpočet verze Armagedon". "Bez propouštění to nepůjde, asi dojde i na omezování služeb. ČT přestane být konkurenceschopná v nákupu sportovních práv, ČRo asi sloučí některé stanice a omezí servis v regionech," řekl. Podle Pavola Szalaie z Reportérů bez hranic představená úprava zákona o médiích veřejné služby nezaručuje jejich přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování na základě objektivních a transparentních kritérií, což je v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA).
Také Syndikát novinářů ČR se domnívá, že navržené snížení příjmů je v rozporu s EMFA. Vláda ho podle něj stanovuje bez hlubší analýzy, konzultace s vedením těchto médií i s odbornou veřejností. Za velmi varující považuje i vládní odmítnutí jakékoliv garance nezávislosti médií veřejné služby na politickém rozhodování. "Syndikát novinářů hodlá využít všechny nástroje dostupné v mezinárodním prostředí, aby upozornil na porušování evropských nařízení, která česká vláda ignoruje v souvislosti s nezávislostí médií. Ta jsou z pohledu naší profesní organizace pro udržení svobody občanů této země a k hájení jejich práv nezbytná," sdělila dnes večer ČTK předsedkyně syndikátu Ivana Šuláková.
ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků, ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s téměř 2,5 miliardy korun. Původní komplexní zákon, který nakonec vláda nevyužije, rovněž počítal s návratem rozpočtů do roku 2024 před loňské zvýšení poplatků.
