Mariánské Lázně se během čtyř dnů proměnily v centrum literárního života. Sedmý ročník festivalu Knižní lázně nabídl bohatý program autorských čtení, diskusí a koncertů na lázeňské kolonádě. Akce, která letos úzce spolupracovala i s cenou Magnesia Litera, reflektovala regionální tvorbu Karlovarského kraje, queer historii lázeňství, ale také fenomény jako umělá inteligence či dezinformace v dnešní společnosti.
Mariánské Lázně posedmé zaplnila literatura. Čtyřdenní festival Knižní lázně oživil zejména lázeňskou kolonádu, ale i další místa v lázeňském městě sérií přednášek, autorských čtení, hudbou i diskusemi. Festival představil i některá regionální témata, literaturu Karlovarského kraje nebo pohled do historie západočeských lázní z pohledu queer komunity. Knižní lázně, které se propojily i s prestižní soutěží Magnesia Litera, dnes svůj program zakončí.
Sedmý ročník festivalu osobně podpořily dvě ambasadorky, spisovatelka Dora Kaprálová a herečka Vica Kerekes. Dora Kaprálová, držitelka ocenění Kniha roku na Magnesia Litera za knihu Mariborská hypnóza, vystoupila na festivalu v sobotu. ČTK řekla, že pozvání na Knižní lázně dostala a přijala ještě předtím, než získala prestižní české ocenění. Mezitím ale dostala i Cenu Evropské unie za literaturu. Ocenění vytváří předpoklad pro rozšíření knih Kaprálové i do dalších jazyků. "Ta cena je spojená s podporou překladů, takže se to rozbzučelo celkem solidně díky té ceně," řekla. Zároveň ale ocenění v Česku i Evropě v poslední době ubírá autorce čas na další psaní. "Ale myslím, že je to jen taková vlna a že se to zase uklidní," dodala.
Své zvláštní vydání, které se zaměřilo na literaturu v historii i současnosti v Karlovarském kraji, na Knižních lázních představil i literární časopis Tvar. Esejem, rozhovory i ukázkami naznačil některé charakteristické znaky literatury, která vzniká v nejzápadnějším kraji Česka. Podle Jana Peňáse, který na koncepci tematického vydání Tvaru spolupracoval a který sám pochází z Karlovarského kraje, je v literárních periodikách často literatura periferií, jako je Karlovarský nebo Ústecký kraj, opomíjena.
"A často se v ní objevuje jakási apatie, pocit, že jsou sice součástí většího celku, ale ten celek mě stejně nezajímá. V těch knížkách není ambice změnit svět, ale spíš jak komunikovat v rámci své komunity prostřednictvím umění," řekl Peňás o současné literatuře, která v Karlovarském kraji vzniká.
Knižní lázně se ale letos věnovaly i souvisejícím tématům, mediální gramotnosti, umělé inteligenci a jejímu vlivu na literaturu, knižním adaptacím nebo dezinformacím v českém prostředí. Na několika pódiích vystoupily desítky spisovatelů a tvůrců. Festival ale nabídl i samotné knihy od dvou desítek zejména malých nakladatelství.










