Včasný záchyt v rámci screeningu a podrobnější genetické testování mohou výrazně snížit úmrtnost na rakovinu plic, která je v Evropě nejčastější nádorovou příčinou smrti. Přestože celkový počet obětí v Česku klesá, u žen nemocných přibývá, zejména kvůli kouření a vlivům prostředí, jako je radon.
Počet úmrtí na rakovinu plic může podle lékařů snížit včasný záchyt při vyšetřování lidí bez příznaků v takzvaném screeningu a podrobnější genetické testování nádorů. Uvedli to dnes na tiskové konferenci České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Předloni na rakovinu plic zemřelo v ČR podle údajů onkologů 4958 lidí, od roku 2000 počet klesl o 13,5 procenta. V Evropě jde o nejčastější nádor, na který pacienti umírají.
"Je velká část nádorů, které jsou preventabilní," uvedl předseda odborné společnosti plicních lékařů Vladimír Koblížek. Zhruba čtyři pětiny případů podle odborníků souvisí s kouřením cigaret, proto se zejména na dlouhodobé kuřáky zaměřují lékaři při screeningu, oslovují i ty, kteří ještě nemají příznaky.
Podle přednostky Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice Martiny Koziar Vašákové počet nádorů u mužů sice klesá, přibývá ale nemocných žen. "Je to odložený efekt emancipace v kouření, kdy ženy začaly kouřit ve velké míře jako muži," uvedla. V 90. letech, kdy se začala léčbě rakoviny plic věnovat, podle Vašákové nádory u žen téměř nebyly, dnes tvoří minimálně polovinu.
Podle Koblížka může mít vliv u žen i častější užívání různých chemikálií nebo vdechování karcinogenů, například při úklidu nebo vaření. "Dvacet procent případů rakoviny plic je zcela bez kouření. Velké riziko je radon a to, co vdechujeme z průmyslu nebo dopravy," uvedl. Největší riziko je pak kombinace, vystavení škodlivinám podle něj zvyšuje riziko nádorů u kuřáků.
Česko patří podle Koblížka spolu s Rakouskem, Pyrenejemi nebo jižní části Finska mezi oblasti, kde se radon v podloží vyskytuje nejčastěji. "Nové budovy musí splňovat přísná opatření, aby se v nich neakumuloval," doplnil. Prevencí nadměrnému vystavení radonu je ale podle něj i pravidelné větrání.
Praktičtí a plicní lékaři od roku 2022, kdy začal pilotní projekt screeningu, vyšetřili desítky tisíc lidí. Rizikových, tedy současných či bývalých silných kuřáků ve věku 55 až 74 let, je v populaci zhruba půl milionu. Téměř polovina po oslovení u praktického lékaře podle Vašákové další vyšetření odmítne absolvovat.
Každý rok lékaři přesto odhalí rakovinu plic u více než 6500 lidí, v dobře léčitelném časném stadiu ale jen u desetiny z nich. "Více než polovinu ve screeningu diagnostikujeme v nepokročilém stadiu, je to úplně naopak než při diagnostice na základě symptomů," vysvětlila Vašáková.
Nádorů plic je mnoho různých typů, zdaleka nejčastější je podle odborníků takzvaný adenokarcinom. U něj je možné nejvhodnější léčbu nasadit díky přesnému genetickému určení mutace, která je způsobila. Podle přednosty Kliniky pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice Plzeň Martina Svatoně se nyní vyšetřují u každého pacienta tři geny, možné je ale až deset. "Z podrobnějšího genetického testování by mohlo těžit přibližně deset procent pacientů," dodal.
