Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu bylo zabito nebo zraněno přibližně 1,3 milionu ruských vojáků. Novinářům v Bruselu to tento týden řekl nejmenovaný vysoký představitel NATO. Jen v roce 2025 měla ruská strana asi 415 000 zraněných a zabitých vojáků.
Navzdory velmi obtížné situaci, která na Ukrajině panuje, zejména kvůli omezeným ukrajinským rezervám i křehké obraně, se také podle tohoto zdroje nicméně zdá, že k úplnému kolapsu ukrajinské obrany v tomto roce nedojde.
Moskva a Kyjev, až na výjimky, nezveřejňují vlastní ztráty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně nedávno prohlásil, že za téměř čtyři roky obrany proti ruské agresi padlo kolem 55 000 ukrajinských vojáků, velký počet jich je ale ještě pohřešován.
Odhady západních odborníků o počtu padlých Ukrajinců ve válce vyvolané Ruskem jsou o poznání vyšší a pohybují kolem 500 000 až 600 000 vojáků, včetně 100 000 až 140 000 mrtvých.
Neobvykle vysoký počet mrtvých
"Jsme velmi překvapení podílem úmrtí na ruských ztrátách. Rusové utrpěli neúměrně vysoké ztráty," uvedl zdroj z NATO. Dodal, že neobvykle vysoký počet padlých na straně Moskvy je z velké části způsoben nedostatečnou lékařskou péčí na bojišti a v rámci ruských ozbrojených sil.
Analýza Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) dospěla k podobnému závěru. Rusko podle ní utrpělo mimořádné vysoké ztráty, zatímco dosáhlo pouze omezených územních zisků.
CSIS odhaduje, že ruské síly mají od února 2022 téměř 1,2 milionu obětí, tedy zraněných a zabitých. Jde přitom o nejvyšší ztráty, jaké kdy utrpěla jakákoli velmoc v jediném konfliktu od druhé světové války. Jen v loňském roce bylo zraněno nebo zemřelo kolem 415 000 vojáků, což představuje průměrně asi 35 000 obětí měsíčně.
Takhle Rusko nekrvácelo ani v Afghánistánu
"Ruské oběti, ať již jde o zraněné či mrtvé, jsou pozoruhodné i z historického ruského a sovětského pohledu," uvedlo středisko CSIS. "Ruské ztráty na životech na bojišti na Ukrajině jsou více než 17krát vyšší než sovětské ztráty v Afghánistánu v 80. letech, 11krát vyšší než za první a druhé čečenské války v 90. letech a na přelomu tisíciletí a více než pětkrát vyšší než všechny ruské a sovětské války dohromady od druhé světové války," dodalo.
Kreml podobné odhady již dříve odmítl. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na konci ledna prohlásil, že uvedená čísla by neměla být považována za důvěryhodná, a zdůraznil, že pouze ministerstvo obrany je oprávněno zveřejňovat údaje o ruských ztrátách. Rusko veřejně přiznalo pouze smrt 6000 vojáků.
Britská veřejnoprávní BBC počátkem února uvedla, že se jí společně s ruským nezávislým serverem Mediazona podařilo ověřit úmrtí 173 477 konkrétních ruských vojáků, skutečné počty mrtvých tehdy odhadla mezi 267 000 a 385 500 padlými.
Generální tajemník NATO Mark Rutte již dříve uvedl, že Rusko utrpělo v prosinci 2025 devastující ztráty na bojišti, přičemž denní ztráty na životech dosáhly až 1000 vojáků.
Dobývání ukrajinských vesniček za nehoráznou cenu
Rusko podle nejmenovaného zdroje NATO v současné době kontroluje asi 70 procent území Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti. Zároveň ale aktivně vytváří informační pozadí, které vykresluje porážku Ukrajiny jako nevyhnutelnou, a zveličuje význam dobytí malých vesnic. "Nejedná se ale o strategické průlomy," uvedl představitel NATO, který si nepřál být jmenován.
Aliance očekává, že konflikt bude i v nadcházejících měsících pokračovat ve své vyčerpávací fázi, tedy že ani jedna strana rychle neprorazí a zisky zůstanou omezené. Rusové podle zdroje z NATO udržují tlak prostřednictvím masivního nasazení dronů a dělostřelectva. "Jejich účinnost je ale současně omezena kvalitou personálu, logistickými problémy a přizpůsobením ukrajinských sil. Proto nedochází k žádnému průlomu na frontě," dodal.
Ukrajina potřebuje západní pomoc
Pro změnu situace na bojišti je podle aliance klíčové navýšení pomoci Ukrajině. Zásadní je rovněž vyvíjet další tlak na Moskvu, sankce mají podle NATO smysl, už nyní je například vidět, že Rusko má o třetinu nižší zisky z ropy a plynu. "Je třeba přesvědčit Putina, že na bojišti nemůže vyhrát," uvedl vysoce postavený zdroj z NATO.
V současné době sice pokračují určitá jednání o mírovém plánu, aliance nicméně "nevidí žádný náznak, že by se ruská pozice měnila a Rusko bylo připraveno učinit určité ústupky". "Z ruské perspektivy je ale lepší být u jednacího stolu, než tam nebýt," uvedl zdroj z NATO. V bojích se Moskva i nadále spoléhá na pomoc Íránu, Číny a Severní Koreje. "Nemáme informace, že by Čína poskytovala Rusku smrtící vybavení, ale dodává mu množství věcí, které je obtížné zachytit, protože jde často o zboží dvojího užití," dodal tento zdroj NATO.
I kdyby válka na Ukrajině skončila dnes, situace zůstane i nadále obtížná, protože Rusko produkuje velké množství vojenského vybavení i raket a má mnoho vojáků. "Bude trvat velmi dlouho, než se odmilitarizuje tamní ekonomika, i proto musíme i my investovat do naší obrany," uzavřel alianční zdroj.
