Ukrajina čelí hluboké demografické krizi, kterou ještě prohlubuje probíhající válka. V prvním pololetí letošního roku se v zemi narodilo zhruba 73 tisíc dětí, zatímco téměř 260 tisíc lidí zemřelo. Úmrtnost tak v průměru čtyřnásobně převyšuje porodnost, přičemž nejhorší situace panuje v oblastech poblíž fronty. Od začátku ruské invaze klesl počet obyvatel o čtvrtinu.
Na Ukrajině se v první polovině letošního roku narodilo 73.292 dětí, zatímco 259.853 lidí zemřelo, uvedla agentura Unian. Statistické údaje o porodnosti a úmrtnosti na Ukrajině jsou bezútěšné a svědčí jen o tom, že situace se každým rokem zhoršuje, napsala agentura s odvoláním na studii, vycházející z údajů ministerstva spravedlnosti.
Oproti prvnímu pololetí loňského roku se narodilo o 16 procent méně dětí. Oproti předválečným dobám, před ruskou invazí v roce 2022, je novorozenců jen polovina. V současnosti se na Ukrajině měsíčně narodí okolo 12.000 dětí, zatímco ještě před deseti lety jich bylo 32.000. Chlapci převažují nad děvčaty mezi novorozenci v poměru 51 ku 49 procentům.
Statistiky ukazují, že nejméně dětí se rodí v blízkosti fronty: v Doněcké oblasti počet novorozenců poklesl na třetinu, v Záporožské oblasti pokles činil 23 procent. Ale porodnost klesla i v relativně bezpečných regionech, ve Vinnycké, Lvovské a Ternopilské oblasti o 20 procent. V počtu novorozenců vede hlavní město Kyjev, kde v tomto pololetí přišel na svět každý devátý novorozenec.
Úmrtnost za prvních šest měsíců letošního roku stoupla o čtyři procenta oproti stejnému období loňska. I v tomto případě největší přírůstek zaznamenal Kyjev, kde 20.121 zesnulých představuje meziročně růst o 11 procent. Absolutně ale nejvíce lidí - 28.386 - zemřelo v Dněpropetrovské oblasti, tedy každý devátý zesnulý.
V průměru úmrtnost čtyřnásobně převyšuje porodnost. Loni byl poměr jedna ku třem. Nejhorší je tento poměr v oblastech u fronty: v Doněcké oblasti připadá jeden novorozenec na 19 zesnulých, v Chersonské oblasti jde o poměr jedna ku 14, v Sumské, Černihivské a Charkovské oblasti jedna ku šesti. Nejvíce nadějně vypadá situace v Rivnenské, Volyňské a Zakarpatské oblasti, kde na jednoho novorozence připadají dva nebožtíci, dodal Unian.
Agentura připomněla, že během loňského roku se počet lidí žijících na územích kontrolovaných Kyjevem snížil asi o milion a k letošnímu únoru činil okolo 26 milionů lidí. Hlavní roli při tomto poklesu podle demografů sehrála přirozená úmrtnost, jakož i emigrace způsobená válkou s Ruskem. Nejvíce lidí odjelo do ciziny po ruské invazi během prvního pololetí 2022. Experti varují, že prodlužování války znamená, že z ciziny se vrátí méně lidí, protože se mezitím dokázali přizpůsobit životu v cizí zemi.
Česko patří k zemím, které po ruské invazi na Ukrajinu přijaly nejvíce válečných uprchlíků. Podle Českého statistického úřadu žilo ke konci loňského roku v zemi přes 600.000 ukrajinských občanů.
Počet obyvatel Ukrajiny se od ruské invaze snížil o deset milionů, tedy asi o čtvrtinu, uvedla v říjnu 2024 v Ženevě Florence Bauerová z Populačního fondu OSN (UNFPA). Za úbytkem populace stojí útěk uprchlíků z vlasti před boji, prudce klesající porodnost a válečná úmrtí.
Ukrajina měla v roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, přes 50 milionů obyvatel. Podobně jako další východoevropské země nebo státy střední Asie následně zažila populační pokles. V roce 2021 měla podle Reuters přibližně 40 milionů obyvatel. Ruská invaze zhoršila už tak obtížnou demografickou situaci. Nejvíce se na úbytku obyvatel země podepsal útěk zhruba 6,7 milionu lidí do zahraničí. Na přesné vyčíslení dopadu ruské vojenské agrese na ukrajinskou populaci ale bude třeba počkat na konec války, kdy bude možné provést sčítání lidu.
