Okresní soud v Trutnově v úterý potrestal bývalého příslušníka Sboru nápravné výchovy Bohuslava Kožíška podmíněným trestem tří let vězení se zkušební dobou tři roky. Podle soudu ve věznici v Žacléři na Trutnovsku v letech 1977 a 1878 jako vězeňský vychovatel šikanoval dva svědky Jehovovy a nutil je, aby se vzdali své víry.
Rozsudek není pravomocný. Kožíšek se z dnešního jednání omluvil a jeho advokátka si ponechala lhůtu pro případné odvolání. Státní zástupce se odvolání vzdal, soud plně vyhověl jeho návrhu.
Dvaaosmdesátiletému Kožíškovi hrozilo za zneužití pravomoci úřední osoby až deset let vězení. Podle státního zástupce Dušana Ondráčka obžalovaného usvědčily především výpovědi poškozených. Podmíněný trest navrhl i vzhledem k vysokému věku obžalovaného a proto, že se od té doby ničeho nezákonného nedopustil. Obžalovaný před soudem připustil, že se v žalobě popsaného jednání mohl dopustit.
Komunisti Jehovisty pronásledovali. I kvůli odmítání vojny
Podle zmocněnce jednoho z poškozených Lubomíra Müllera jde o první případ v Česku, kdy se příslušník tehdejšího Sboru nápravné výchovy dostal před soud za hrubý psychický nátlak vůči svědkům Jehovovým. Komunistický režim svědky Jehovovy pronásledoval, do vězení je posílal například za odpírání vojenské služby.
Poškozený Zdeněk Dobeš navrhl, aby soud u Kožíška pouze konstatoval vinu a upustil od jeho potrestání. I výrok o vině je podle něj určitou formou trestu. Uvedl, že "pravda a spravedlnost by měly být zaznamenány, aby se neztratily v mlze času".
Podle Kožíškovy obhájkyně Markéty Ondřejkové Kožíškovo jednání nevyvolalo závažný následek. Mělo by proto být posuzováno mírněji s možnou trestní sazbou od šesti měsíců do tří let. V tom případě by byl případ promlčen. Soud ale dal za pravdu obžalobě a potvrdil právní kvalifikaci vylučující promlčení. Obhájkyně také uvedla, že soudní řízení mělo podle lékařů u jejího mandanta negativní dopad na jeho psychický stav, vyvolalo u něj deprese.
Chtěl, aby odvolali svou víru
Kožíšek poškozené podle obžaloby nutil různými metodami hrubého psychologického nátlaku k tomu, aby svou víru odvolali. Vyhrožoval jim, že budou znovu uvězněni. Podle spisu vězně šikanoval dlouhými výslechy, takže do práce na šachtu žacléřského černouhelného dolu nastupovali neodpočatí. Iniciátorem Kožíškova stíhání byl Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.
Kožíšek u soudu v říjnu uvedl, že si na nic ze svého působení v Žacléři nepamatuje, že si nepamatuje ani na poškozené. Následně však s odkazem na rozhovor s poškozenými na chodbě soudu před jednáním uvedl, že si něco vybavil. "Mohlo se to stát... štve mě, že jsem se k nim choval jako hovádko. Musím to připustit, když je to tam (v obžalobě) napsáno. Ale já si to nepamatuju," uvedl. V přípravném řízení podle advokátky popíral, že by něco takového udělal.
Poškození, kterým je 76 a 78 let, v říjnu u soudu uvedli, že je Kožíšek psychologickým nátlakem neustále nutil podepsat prohlášení, že se vzdávají svého náboženství. Využíval k tomu například to, že jim zadržoval poštu od rodiny.
"Vyhrožoval mi, že po návratu domů dostanu povolávací rozkaz na vojnu a hned mě zavřou," uvedl Dobeš, kterého komunistická justice odsoudila za maření církevního dozoru. Bývalý vězeň Jaroslav Komárek uvedl, že s ním Kožíšek dělal dlouhé výslechy, při nichž mu vyhrožoval.
