Drahé máslo a kakaová panika: Proč nás zdražení tak znepokojuje a na co kolektivně zapomínáme?

Zatímco dnes nás sedmdesátikorunová kostka másla rozčiluje, v poměru k průměrným mzdám je máslo levnější než za komunismu, nad kterým mnozí nostalgicky štkají, jak bylo vše za pár korun. Jenže abychom se dostali na tehdejší reálnou cenovou úroveň z roku 1989, muselo by máslo stát v dnešních cenách kolem 154 korun. Přitom před Vánoci tradičně roste poptávka, která cenu vyšponuje nahoru. Stejný scénář se odehrál už loni, předloni, a vlastně skoro každý rok. Jakmile poptávka odezní, ceny obvykle zase klesnou. Nejde mi o to zlehčovat růst cen, ono nikomu není příjemné platit víc, ale historická data jasně ukazují, že pokud jde o máslo, nikdy jsme si ho v průměru nemohli dovolit tolik jako teď. Zvyknout si na pohodlí a dlouhodobou cenovou dostupnost je snadné, ztratit tuto iluzi pak bolí.

Trocha čísel, aneb Historický vývoj cen másla (v přepočtu na kupní sílu):
- 1989: 154 Kč (doba front a podpultového prodeje)
- 2000: 114 Kč (éra prvních hypermarketů)
- 2023: 71 Kč (doba "drastického zdražování")

Kakao - když globální trhy narazí na klimatickou realitu

Přesuneme se od lokální máslové hysterie ke globální kakaové krizi. Aktuální burzovní zásoby kakaa jsou na dvacetiletém minimu a cena překročila magickou hranici 10 295 USD za tunu. Ne, není to spiknutí čokoládového průmyslu - je to učebnicový příklad střetu klimatických změn s naší neutuchající touhou po sladkém. Nejde o marketingový trik výrobců, ani o hamižnost obchodníků, ani o žádnými politiky uměle vyvolanou drahotu. Jde o prostý fakt, že když se neurodí, tak jdou ceny nahoru.

Do budoucna nás v tomto ohledu čekají další výzvy. Klimatické změny budou stále víc promlouvat do toho, jaké plodiny se urodí, kde a v jakém množství. Je tedy naivní čekat, že kakao, káva a další exotické komodity zůstanou napořád dostupné jako voda v kohoutku. Stačí se podívat na vývoj cen a dostupnosti v posledních letech: globální ekonomika je provázaná a změny v klimatu mají hmatatelné dopady na pulty našich obchodů.

Co si dnes už málokdy uvědomujeme, je fakt, že žijeme v době globálních dodavatelských řetězců. Díky nim můžeme mít máslo i ovoce dostupné po celý rok. Obchodní řetězce a hypermarkety nás učinily „rozmazlenými“ – ztratili jsme cit pro sezónnost a zapomněli, že ne vždycky bylo běžné, aby všechno bylo pořád na skladě. Když přijde přirozený výkyv ceny nebo snížená dostupnost, reagujeme přehnaně. Sociální sítě se plní nářky, politici volají po kontrolách, jako by někdo na nás chtěl zákeřně vydělat. Přitomskutečně jde často jen o tržní reakce, sezónní jev, nebo prostě přírodu, která se neptá, kdy máme Vánoce.

A co tedy s tím?

Zkusme se nad tím vším zamyslet. Máme dnes možnost nakoupit prakticky kdykoli cokoli. Když se něco zdraží, cítíme se poškození, ale snadno přitom zapomeneme, že ještě před pár desítkami let jsme na tom byli v poměru k příjmům objektivně hůř, a že naši rodiče nebo prarodiče by byli z dnešní nabídky ( i cen v pmeru k příjmům) nadšení. To neznamená, že máme zdražování a výkyvy cen přijímat s úsměvem. Ale možná bychom se měli zkusit vyrovnat s realitou a nezapomínat, že sezónnost, změny úrody, globální dodávky i klimatické vlivy tu byly a budou. Můžeme se buď dál rozčilovat nad tím, jak nám letos máslo ničí Vánoce, anebo si uvědomit, že jsme se možná jen nechali příliš rozmazlit. A že naše rozčarování pramení z toho, že jsme si až příliš zvykli na svět, kde je všechno dostupné, nejlépe hned a ještě za hubičku.

Zkuste se v tom adventním shonu zastavit a zvážit, jaká je vaše osobní zkušenost. Vzpomeňte si, kolik jste si mohli dovolit másla před deseti či dvaceti lety, podívejte se na ceny kakaa v delším časovém horizontu, zamyslete se nad tím, odkud vaše káva pochází a kolik práce a přírodních zdrojů stojí za tím, aby se dostala do vašeho hrnku. Přemýšlejte o tom, jakou hodnotu chceme přiřadit tomu, co jíme a pijeme, a zda naše stížnosti odrážejí skutečnou realitu, nebo jen naše očekávání o věčném hojnosti a nízkých cenách. Namísto zásob "investičního" másla investuje o Vánocích do kvalitních vztahů s vašimi bližními. A zkuste si svátky užít v duševní pohodě a ne stresu z výkyvů cen potravin.

P.S.: Jestli vás současné ceny stále rozčilují, můžete se utěšovat myšlenkou, že přispíváte k boji proti inflaci. Nebo si prostě dopřejte méně cukroví - vaše novoroční předsevzetí vám poděkují.

Autor je CEO investiřního fondu INDEXIT