Kriticky ohrožený bongo horský, přezdívaný „duch lesa“, se po desetiletích vrací do keňské přírody. Ochránci přírody se snaží zvýšit jeho populaci, která ve volné přírodě čítá méně než sto jedinců. Díky mezinárodní spolupráci a pečlivému chovu v rezervaci Mount Kenya dostává tato vzácná antilopa šanci na přežití i návrat do svého přirozeného prostředí.
Duch lesa na pokraji vymizení
Bongo horský se stal duchem lesa. Toto kriticky ohrožené zvíře ochránci přírody v Keni pomalu navracejí zpět do volné přírody ve snaze zvýšit počty této vzácné antilopy, která je původním druhem místních lesů, informuje agentura AP.
Vzácná antilopa je nejznámější pro svou hnědou srst s výraznými bílými pruhy. Vzhledem k tomu, že ve volné přírodě zbývá méně než 100 jedinců, jedna z keňských rezervací je chová a vypouští zpět do volné přírody s cílem dosáhnout do roku 2050 počtu 750 divokých bongů.
Návrat instinktů v rezervaci
Mount Kenya Wildlife Conservancy o rozloze 1250 akrů, která se nachází na svazích nejvyšší keňské hory Mount Kenya v oblasti Nanyuki se snaží vzbudit přirozené instinkty bongů chovaných v zoo. Ochránci chtějí zajistit, aby se zvířata dokázala ve volné přírodě uživit bez lidské pomoci, uniknout predátorům a měla silnou imunitu proti nemocem.
Minulý týden rezervace dovezla novou skupinu čtyř samců bonga z Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií, také s pomocí České republiky. Noví jedinci, kteří jsou v současné době v karanténě a pod neustálým dohledem, se budou křížit s potomky 18 bongů, kteří se do rezervace dostalii v roce 2004 ze Spojených států, aby byl zajištěn rozmanitější genofond druhu.
Genetická síla je klíčová
Ředitel rezervace Robert Aruho řekl, že při obnově populace tohoto kriticky ohroženého zvířete není příbuzenské křížení mezi bongy s podobnými geny doporučované. "Chceme bongy, kteří jsou silní nejen fyzicky, ale také geneticky, aby předávali silné geny další generaci," uvedl.
Poslední divoký bongo byl v lese na Mount Kenya spatřen v roce 1994, než rezervace v roce 2022 vypustila do volné přírody první jedince. Dnes se antilopy opět potulují mezi oranžovými popínavými liánami a keři, které jsou součástí jejich oblíbené potravy.
Historie úbytku a záchrany
Počet bongů se zmenšil poté, co jich v 60. letech 20. století v populaci vypukla epidemie, při níž uhynuly tisíce kusů. V 80. letech ochránce přírody Don Hunt vyvezl 36 jedinců tohoto druhu do USA jako pojistku pro chov v zajetí, s plánem vrátit je do volné přírody, až se podmínky zlepší. Když byla v roce 2004 otevřena rezervace Mount Kenya Wildlife Conservancy, bylo dovezeno 18 potomků těchto bongů, kteří se od té doby v rezervaci rozmnožili na celkem 102 zvířat.
Třiatřicetiletá Caroline Makenaová vyrostla v regionu Mount Kenya a pamatuje si, jak poslouchala příběhy o bonzích od své babičky, která vyprávěla, že to bylo nejoblíbenější maso v její komunitě. Ona sama však žádného jedince neviděla, dokud nezačala v rezervaci pracovat. "Nikdy jsem nevěděla, že jsou bongové tak krásní. Myslím, že je moje komunita milovala nejen pro maso, ale i kvůli jejich kráse," sdělila AP.
Plachost jako výhoda
Bongové jsou plaší a navzdory svým výrazným bílým pruhům se umí maskovat. Tyto vlastnosti jsou pro přežití ve volné přírodě klíčové. Asistent programu pro záchranu bongů Andrew Mulani uvedl, že bongové jsou před vypuštěním do volné přírody po měsíce sledováni, aby se zajistilo, že budou vybráni ti nejplašší, protože krotká zvířata by snadno padla za oběť predátorům.
Okamžikem, který jej skutečně naplnil, podle něj bylo, když se loni ve volné přírodě narodilo čtvrté mládě, což bylo známkou toho, že se bongům v jejich přirozeném prostředí daří a že se jejich počet zvýší. Doba březosti bongů je devět měsíců, což je faktor, který negativně ovlivňuje růst populace. V porovnání s jinými druhy antilop, kterým se daří ve stejném ekosystému, jsou také citlivější a hůře reagují na některé rostliny a povětrnostní podmínky.
Zatímco tým ochránců přírody na Mount Kenya bojuje s časem, aby zachránil tento kriticky ohrožený druh, tisíce turistů, kteří rezervaci každoročně navštíví, obdivují jejich spirálovité rohy a doufají, že se duch lesa stane v keňské přírodě běžnějším jevem.
