Státy EU se v pondělí shodly na nových pravidlech zajišťujících rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Shody dosáhli na svém jednání v Bruselu ministři vnitra zemí EU.
Návratové nařízení, které doplňuje migrační a azylový pakt, má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, například usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii. Změny v návratové politice prosazovala mimo jiné i Česká republika.
"Nařízení vytváří celoevropské postupy pro navracení osob nelegálně pobývajících v členských státech, ukládá povinnosti těm, kteří nemají právo na pobyt, a zavádí nástroje pro spolupráci mezi členskými státy. Umožňuje také členským státům zřizovat centra pro navracení ve třetích zemích," stojí v dnešním prohlášení.
Migranti se z EU nevracejí
"Tři ze čtyř nelegálních migrantů, kterým bylo v EU vydáno rozhodnutí o navrácení, zde zůstávají, místo aby se vrátili domů," uvedl dánský ministr pro migraci Rasmus Stoklund, jehož země nyní EU předsedá. "Jsem rád, že jsme se dohodli na novém návratovém nařízení. Věřím, že nový soubor pravidel může tato čísla výrazně pomoci zlepšit," dodal.
Dohoda bude sloužit jako základ pro zahájení jednání Rady EU s Evropským parlamentem s cílem domluvit se na konečném právním textu. Nařízení obsahuje důležité prvky, i pokud jde o mezinárodní rozměr navracení. Zavádí možnost vracet osoby, které nemají zákonné oprávnění k pobytu, i do jiné země mimo Evropskou unii, než je země jejich původu nebo tranzitu, pokud jsou dodržovány mezinárodní normy v oblasti lidských práv.
Zemí návratu tak může být i třetí země, se kterou má EU nebo její členský stát o této věci uzavřenou dohodu. A nařízení rovněž umožňuje zřízení takzvaných návratových center. Migranti, kterým bylo nařízeno opustit EU, by mohli být posláni do těchto center v případě, že jejich okamžitý návrat do země původu není z nějakých důvodů bezprostředně uskutečnitelný.
Odchod má znamenat odchod
Návratové nařízení také ukládá "navraceným osobám" přísné povinnosti. V první řadě jde o dodržování povinnosti opustit území dotyčného členského státu a spolupracovat s orgány. Mezi další povinnosti patří zůstat k dispozici orgánům, poskytnout jim doklad totožnosti nebo cestovní doklad a poskytnout biometrické údaje.
Důsledky budou mít i případy, kdy osoby, kterým byl nařízen návrat, nebudou spolupracovat. Členské státy se mohou rozhodnout odmítnout jim udělit dávky nebo odečíst určité dávky a příspěvky, odmítnout nebo odejmout jim pracovní povolení nebo uložit i trestní postih, kterým by mohlo podle Rady EU být i odnětí svobody.
Transparency International protestuje
Rozhodnutí unijních ministrů zkritizovala organizace Amnesty International s tím, že nařízení bude znamenat "zintenzivnění deportací, razií, sledování a zadržování". "Tato represivní opatření představují bezprecedentní omezování práv na základě migračního statusu a způsobí, že se více lidí ocitne v nejisté situaci a právním vakuu," uvedla Olivia Sundbergová Diezová z Amnesty International.
Prosazovaná návratová centra jsou podle ní nefunkčním řešením. "Tento přístup odráží kruté, nelidské a protiprávní hromadné zatýkání, zadržování a deportace v USA, která rozdělují rodiny a ničí komunity," dodala.
