Míra zaměstnanosti v zemích Evropské unie loni dosáhla 76,1 procenta, což je maximum za dobu sledování od roku 2009. Na rekordu byla i v České republice, kde se dostala na 82,9 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Pro účely výpočtu bere v potaz věkovou kategorii od 20 do 64 let. Mezi zaměstnané tak v celé EU patřilo 197,7 milionu lidí.
Proti předchozímu roku se míra zaměstnanosti v unii zvýšila o 0,3 procentního bodu, proti roku 2023 pak o 0,8 procentního bodu. V Česku se proti roku 2024 zvýšila o 0,6 procentního bodu a proti roku 2023 o 1,2 procentního bodu.
Nejvyšší poměr zaměstnaných v ekonomicky aktivní skupině obyvatel byl v loňském roce na Maltě, kde míra zaměstnanosti dosáhla 83,6 procenta. Druhé bylo Nizozemsko s podílem 83,4 procenta, třetí byla Česká republika. Naopak nejnižší míra zaměstnanosti byla v Itálii, kde loni dosáhla 67,6 procenta. Druhá nejnižší byla v Rumunsku (69,0 procenta) a třetí v Řecku (71,0 procenta).
Loni byla ve všech zemích EU s výjimkou Litvy míra zaměstnanosti vyšší u mužů než u žen. Za celou EU byla míra zaměstnanosti u mužů 80,9 procenta, nejvíce na Maltě (89,1 procenta), v Česku (88,2 procenta) a v Nizozemsku (87,2 procenta). Nejnižší podíly Eurostat registruje v Belgii (76,4 procenta), Chorvatsku (76,8 procenta) a ve Finsku (77,0 procenta).
U žen činila míra zaměstnanosti za celou EU 71,3 procenta, přičemž nejvyšší úrovně dosáhly Estonsko (81,4 procenta), Litva (80,3 procenta) a Švédsko (79,8 procenta). Nejnižší podíl zaměstnaných žen byl v Itálii (58,0 procenta), pak Rumunsku (59,5 procenta) a v Řecku (62,3 procenta).
Rozdíl v míře zaměstnanosti mezi muži a ženami v EU činil 9,6 procentního bodu.
Největší rozdíly v míře zaměstnanosti Eurostat zaznamenal v Itálii (19,1 procentního bodu), v Rumunsku (18,7 procentního bodu) a v Řecku (17,4 procentního bodu). Nejmenší rozdíly byly v Estonsku (0,5 procentního bodu), Litvě (minus 0,6 procentního bodu), ve Finsku (1,3 procentního bodu) a Lotyšsku (1,9 procentního bodu). Minus u Litvy znamená, že míra zaměstnanosti byla vyšší u žen.
Ti lidé, kteří nepracují, mohou například studovat, někdo je nezaměstnaný, nemocný, někdo odešel dřív do důchodu, případně je doma s dětmi. Data zahrnutí i podnikatele, protože i ti patří k lidem, kteří za práci dostávají odměnu. Země s vysokým podílem zaměstnaných má zpravidla nižší míru nezaměstnanosti.
