Téměř desetina narozených dětí v Česku přichází na svět díky různým metodám reprodukční medicíny. Celkem šest procent dětí pochází "ze zkumavky" a tento podíl postupně roste. Na dnešní konferenci věnované nízké porodnosti, která se konala na úřadu vlády, to řekla místopředsedkyně Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Nicole Mardešićová. Sekce doporučuje změnit úhrady za péči, posílit vzdělávání či umožnit umělé oplodnění i ženám bez partnera. Ministerstvo zdravotnictví podle svého šéfa Adama Vojtěcha (ANO) umožnění léčby single ženám zvažuje.
Loni se podle předběžných údajů Českého statistického úřadu narodilo 77.600 dětí, což je nejméně od roku 1806, od kterého je počet narozených k dispozici. "Hrubý odhad je, že asistovaná reprodukce vlastně dodává do systému - i když takhle to zní hrozně ošklivě - skoro deset procent dětí. A to už je se stávajícími počty 77.000 narozených strašně moc," uvedla Mardešićová.
V Česku v současné době funguje 47 reprodukčních klinik. V roce 2024 bylo 6,3 porodu dětí po umělém oplodnění. V roce 2023 byl tento podíl pod šesti procenty a v roce 2018 pod pěti procenty. V roce 2016 dosahoval 3,5 procenta a v roce 2014 tří procent. Odhadovaná desetina dětí se narodila díky různým metodám včetně mimotělního oplodnění či takzvané inseminace. Zdravotní pojišťovny proplácejí tři pokusy. Čtvrtý cyklus hradí jen tehdy, pokud se v prvních dvou přeneslo do těla jen jedno embryo. Takzvaná inseminace se za život ženy proplácí šestkrát.
Zákrok však mohou nyní podstoupit jen ženy, které mají partnera. Podle Mardešićové se kvůli tomuto přístupu ČR i přes špičkovou kvalitu péče v evropském atlasu politik léčby plodnosti, který srovnává nastavená opatření, řadí k Bulharsku, Rumunsku či Rusku. Samotným ženám reprodukční léčbu zakazuje sedm států EU včetně Česka, v Evropě je povolená ve 33 zemích.
"Je tu přitom nemalá skupina single žen, které jsou zabezpečené a dítě by si přály, opravdu po něm touží, ale nemají perspektivního partnera a dítě zatím v ČR legálně mít nemohou. My bychom byli opravdu pro to, abychom to umožnili," uvedla místopředsedkyně sekce.
Ministerstvo zdravotnictví podle Vojtěcha umožnění umělého oplodnění samotným ženám zvažuje. "Je to spíše etická otázka než medicínská. Požádal jsem etickou komisi ministerstva, aby to posoudila. Osobně s tím problém nemám. Stejně víme, že se to dnes různě obchází. Bylo by možná dobře to narovnat," uvedl ministr. Pokud se podle něj problémy nevyskytnou, resort by změnu připravil.
V asistované reprodukci podniká i premiér Andrej Babiš (ANO), a to jeho skupina Hartenberg. "Možná nevíte, že můj fond má 62 klinik IVF v Evropě. Tady doma IVF nemá nárok, protože Babiš. Možná bychom mohli debatovat, že by se navýšil věk, že bychom dělali různé věci (hrazené ze zdravotního pojištění). To by ale zase novináři křičeli," řekl na konferenci Babiš. Někteří experti i opozice totiž poukazují na Babišův střet zájmů.
Podle sekce je potřeba proplácení ale upravit. "Úhrada je nastavená teď na systém nebo na na způsob, kterým asistovaná reprodukce fungovala před 30 lety. V dnešní době ty takzvané nadstandardní metody, za které si pacienti doplácí, už dávno nejsou nadstandardní," uvedla Mardešićová. Neproplácí se prodloužená kultivace vajíček či mražení přebytečných embryí. Nepřispívá se ani na včasné zmrazení vajíček. "My nemůžeme mít naše české neplodné páry jako rukojmí a nevylepšovat úhradu proto, že někdo je majitelem nějaké sítě IVF klinik," řekla expertka.
