Extrémní vlna veder, která v uplynulých dnech zasáhla Belgii, přinesla teploty až 40 stupňů Celsia a vážně ohrozila zdravotnický systém. Tísňové linky čelí náporu, nemocnice jsou přeplněné pacienty v kritickém stavu a pohřební služby zaznamenávají prudký nárůst úmrtí, jaký země nezažila od pandemie covidu. Odborníci varují, že pro zranitelné osoby jsou fatální zejména tropické noci, které organismu neuleví.
Během extrémní vlny veder, která v uplynulých dnech zasáhla Belgii, zaznamenaly belgické úřady prudký nárůst volání na nouzovou linku 112, plný stav hlásily mnohé nemocnice a rovněž mnohem více případů řešily pohřební služby. Informoval o tom belgický deník Le Soir. Teploty v Belgii dosahovaly 40 stupňů Celsia a pro starší a zranitelné lidi bylo náročné zejména to, že příliš neklesaly ani v noci.
"Až do pátku jsme žádnou nadúmrtnost nezaznamenali. Od pátku ale mohu říci, že něco takového jsme nezažili od covidu. A nepřestává to," citoval deník Pierra-Oliviera Charleho z pohřební služby v Monsu, který je zároveň mluvčím valonské federace pohřebních služeb Funewal.
"Nemluvím nutně jen o úmrtích v nemocnicích. Zaznamenali jsme také obrovské množství úmrtí v domácnostech, u nichž lze předpokládat souvislost s vedrem. Jednalo se především o křehčí a zranitelnější osoby," dodal. Jeho pohřební služba od sobotního rána převzala "asi 20 zemřelých", což je více než dvojnásobek obvyklého počtu. Obrovské množství rezervací podle něj hlásí i krematoria.
Kolik obětí si vyžádala vlna veder, která Belgii zasáhla od 17. června, zatím není známo. Zatímco úřady ve Francii hovoří o více než 1000 nadúmrtích mezi 24. a 26. červnem, belgické řady nemají podobné údaje k dispozici.
"V Belgii nám bude moci potvrdit případnou nadúmrtnost až institut Sciensano prostřednictvím svého monitoringu úmrtnosti. Přesná čísla budeme znát zhruba za tři týdny," uvedl Marcel Van der Auwera z ministerstva zdravotnictví. "Na základě informací z terénu ale mohu říci, že situace je skutečně velmi napjatá," dodal.
Jako ilustraci uvedl Van der Auwera počty volání na tísňovou linku 112. "V průměru přijímáme asi šest tisíc hovorů denně. V sobotu jich ale bylo 12 208. Jen v sobotu vedly k 4 579 zdravotnickým zásahům, zatímco běžný průměr je kolem 2 500 zásahů," popsal. Situace si vyžádala nasazení asi dvaceti dalších sanitek po celé zemi.
Pod tlakem je podle listu Le Soir i celý nemocniční systém. Více výjezdů z linky 112 totiž automaticky znamená více pacientů na pohotovostech. V některých regionech proto museli některá oddělení urgentního příjmu dočasně uzavřít pro nové pacienty, aby zvládli přijmout ty, kteří už čekali.
Dramatickou situaci hlásila například nemocnice CHC MontLégia v Lutychu. Začátek týdne byl relativně poklidný, s pokračujícími vedry, a zejména od pátku začali přijímat velké množství pacientů ve velmi vážném stavu, většinou starších lidí. "Překonali rekord v počtu přijetí na urgentní příjem a čelíme mimořádnému přetížení," uvedl ředitel nemocnice Yannick Neybuch. "Všechna lůžka jsou obsazená a zvažujeme odložení některých plánovaných výkonů, například operací," dodal.
Několik dní prakticky bez spánku, kvůli velmi teplým nocím, může podle lékařů vést k selhání ledvin, infarktům a respiračním problémům. "Přijímali jsme pacienty, u nichž selhávaly prakticky všechny orgány a kteří byli ve stavu extrémního přehřátí organismu," popsal pro Le Soir Michael Pignarelli, vedoucí oddělení intenzivní péče v nemocnice v Charleroi. Podobná diagnóza se podle něj stanovuje obvykle buď při reakci na anestezii nebo po velké fyzické námaze, například u lidí, kteří běželi maraton v horku. Nyní k ní ale docházelo v běžných situacích.
"Lidé, kteří nevykonávali vůbec žádnou námahu, k nám přicházeli s neurologickými poruchami, selháním ledvin nebo kardiovaskulárního systému, ve stavu šoku. A dokonce i mladší pacienti, včetně jednoho padesátníka," dodal Pignarelli s tím, že 25 let práce na intenzivní péči nic podobného nezažil.
