Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,00 až 4,25 procenta. O svém rozhodnutí dnes informovala v tiskové zprávě. Centrální bankéři připomněli, že zpomalil přírůstek pracovních míst a naopak vzrostla míra nezaměstnanosti. Inflaci označili za mírně zvýšenou.
Pro snížení o 0,25 procentního bodu hlasovalo 11 z 12 členů měnového výboru, včetně předsedy Rady guvernérů Jeroma Powella. Proti byl pouze nový člen Stephen Miran, dosavadní spolupracovník prezidenta Donalda Trumpa. Miran preferoval snížení základní sazby o 0,5 procentního bodu.
"Zdá se, že na tomto méně dynamickém a poněkud slabším trhu práce rostou rizika pro zaměstnanost," uvedl Powell s tím, že razantnější změny v sazbách oběma směry Fed obvykle dělá, když je potřeba se v měnové politice "rychle přesunout na nové místo". V takové situaci podle něj teď ekonomika není.
V nové ekonomické prognóze Fed letos počítá s inflací kolem tří procent, zatímco jeho cíl je na dvou procentech. Tato projekce se proti červencové prognóze nezměnila. Stejně jako v červnu Fed do konce roku počítá s mírou nezaměstnanosti 4,5 procenta. Hrubý domácí produkt (HDP) letos podle bankéřů vzroste o 1,6 procenta, ještě v červnu počítali s růstem o 1,4 procenta. Příští rok centrální bankéři očekávají růst ekonomiky o 1,8 procenta a míru inflace 2,6 procenta.
Meziroční růst spotřebitelských cen v USA v srpnu zrychlil na 2,9 procenta z červencového tempa 2,7 procenta, vyplynulo ze zprávy statistiků amerického ministerstva práce. Srpnový růst byl nejvyšší od ledna a také v souladu s očekáváním analytiků.
"Výbor je pevně odhodlán podporovat maximální zaměstnanost a vrátit inflaci k dvouprocentnímu cíli," uvedli centrální bankéři. Podle agentury Reuters je pravděpodobné, že do konce roku výbor sníží úrokové sazby ještě dvakrát, pokaždé rovněž o čtvrt procentního bodu.
Americký akciový trh bezprostředně po oznámení o snížení úroků výrazně vzrostl, index S&P 500 přidával skoro jedno procento. Později ale všechny zisky smazal, když Powell na tiskové konferenci řekl, že dnešní snížení hlavní sazby nelze chápat tak, že Fed zahajuje dlouhodobý cyklus snižování úroků.
"Žádný krizový scénář se nekoná. Preventivní snížení úroků může vést k tomu, že míra nezaměstnanosti v příštím roce nevzroste, nýbrž klesne. Přispět k tomu může i situace na trhu práce s ohledem na dopady migrační politiky. Nad očekávání vyšší výhled růstu může být potvrzením, že centrální banka nepočítá s výraznějším propouštěním," sdělil ČTK analytik Portu Jan Berka.
"Do dnešního rozhodnutí americké centrální banky se promítl slabý trh práce. Nejnovější makroekonomická prognóza zveřejněna Fedem počítá s rychlejším snižováním sazeb v letošním roce. Očekávání trhu tedy byla vyslyšena a úrokové sazby klesnou i na zbývajících dvou zasedáních v letošním roce," doplnil analytik XTB Tomáš Cverna.
Zasedání měnového výboru se zúčastnila také členka Rady guvernérů Lisa Cooková, kterou se Trump snaží odvolat kvůli obvinění z hypotečního podvodu. Soud rozhodl, že Cooková může ve funkci zůstat, dokud se nevyřeší spor o její odvolání iniciované Trumpem.
V úterý se oficiálně členem Rady guvernérů a měnového výboru stal dosavadní poradce šéfa Bílého domu Stephen Miran. Po potvrzení Senátem složil přísahu, a stihl se tak důležitého zasedání zúčastnit.
Trump dlouhodobě kritizuje Fed a jeho šéfa Jeroma Powella kvůli podle jeho mínění pomalému a nedostatečně razantnímu snižování úrokových sazeb. V dubnu server CNBC napsal, že Trumpovy útoky na šéfa Fedu a tlak na snižování sazeb vyvolávají otázky ohledně nezávislosti centrální banky. Powellův mandát v čele instituce skončí v květnu 2026, členství v Radě guvernérů ale až v roce 2028.
