Tři miliony dolarů rozpočtu, přes sto milionů na tržbách a pět Oscarů. Přelet nad kukaččím hnízdem katapultoval Miloše Formana z pozice talentovaného režiséra zpoza železné opony na absolutní vrchol Hollywoodu. U zrodu snímku, který je dnes řazen k vrcholným dílům americké kinematografie, stál mladý producent Michael Douglas – jeden z mála, kdo Formanovi věřil.
Vstupenka do první hollywoodské ligy
Přelet nad kukaččím hnízdem, druhý americký celovečerní film Miloše Formana, znamenal pro tohoto absolventa pražské FAMU vstupenku do první hollywoodské ligy. Za vznikem snímku, který si před půl stoletím odnesl pět Oscarů, stál jako producent známý americký herec Michael Douglas, který jako jeden z mála Formanovi věřil. A důvěra se vyplatila, mezi pěticí sošek, předanými 30. dubna 1976, byla jak ta Formanova za režii, tak cena pro nejlepší film, určená producentovi.
"Tehdy seděli vedle mě mí synové Petr a Matěj, kteří zrovna přiletěli z Prahy, a skoro celou tu událost prospali. Bylo jim dvanáct a já je viděl poprvé po šesti letech," popsal Forman večer v losangeleském pavilonu Dorothy Chandlerové, který znamenal definitivní zlom v jeho kariéře. Před Přeletem nad kukaččím hnízdem byl jen jedním z talentovaných režisérů zpoza železné opony, kteří hledali štěstí v Americe, po zisku Oscara se z něj stala uznávaná veličina.
Kniha, která nikdy nedorazila
Formanova cesta ke zfilmování bestselleru spisovatele Kena Keseyho z roku 1962, který v češtině vyšel pod názvem Vyhoďme ho z kola ven, přitom nebyla přímá ani jednoduchá. Práva na převedení na filmové plátno koupil Kirk Douglas (otec Michaela), který také hrál hlavní postavu McMurphyho v úspěšné broadwayské inscenaci podle tohoto díla. Už v 60. letech hledal, kdo by se námětu mohl ujmout a při svých cestách se dostal i do Prahy, kde se setkal s Formanem a slíbil mu, že mu pošle Keseyho román k prostudování.
"Jenže kniha nepřišla, myslel jsem si, že to byl asi nějaký hollywoodský vtip," řekl Miloš Forman, který se až po letech dozvěděl, že Kirkem poslanou knihu zabavili na celnici. Později od svého otce získal práva Michael Douglas, který si jako režiséra vybral právě Formana, jenž měl za sebou v USA jen rozpačitě přijaté Taking Off. Neúspěch ho ale nezlomil: "Rozhodl jsem se zkusit to ještě jednou. Věděl jsem, že dokážu udělat v Americe úspěšný film," vzpomínal český filmař na tu dobu.
Čekání na Nicholsona
A intuice Formana nezklamala, ačkoli přípravy na natáčení Přeletu nad kukaččím hnízdem nešly rozhodně hladce. Problém se objevil například s představitelem hlavní role. "Jack Nicholson byl jedinej jasnej případ. Náhrada neexistovala. O to větší byl šok, když jsme se na poslední chvíli dozvěděli, že už roztočil jinou věc a my musíme počkat," vyprávěl Miloš Forman o etapě, během které uvažoval o tom, že by McMurphyho hráli Gene Hackman nebo Marlon Brando.
Nakonec si ale režisér i producenti počkali, přestože Nicholsona provázela pověst potížisty. "Dodnes nevím, jestli je blázen, nebo ne," svěřil se Forman, podle kterého je ale tenhle výjimečný herec "od chvíle, kdy přijde na plac, do chvíle, kdy skončíme, absolutní profesionál". Za svůj výkon si Nicholson ostatně odnesl Oscara, stejně jako Louise Fletcherová, představitelka hlavní ženské role, despotické vrchní sestry Ratchedové. Pátého Oscara dostal film za scénář.
Tři miliony, sto milionů
Kromě úspěchu u kritiky a amerických filmových akademiků přilákala tato elektrizující adaptace Keseyho románu do kin davy diváků a svým producentům bohatě vyplatila. Film s rozpočtem pouhých tří milionů dolarů, který se natáčel od ledna do dubna 1975 a do kin přišel v listopadu téhož roku, totiž jen na vstupenkách z biografů utržil přes sto milionů dolarů. Mezi několik málo nespokojených však patřil autor předlohy Ken Kesey, kterému se nelíbily některé změny proti knize a později se dokonce kvůli tomu soudil.
Formanem převyprávěný příběh o vůli po svobodě a snaze o uchování lidské důstojnosti je dnes řazen k vrcholným dílům americké kinematografie. Režisérovi navíc Přelet nad Kukaččím hnízdem otevřel cestu k dalším projektům, kterými dokázal, že tento úspěch nebyl jen náhoda. Od filmové podoby muzikálu Vlasy (1979), přes osmioscarového Amadea (1984), natáčeného v Československu, nebo filmu Lid versus Larry Flint (1996), který byl nejkontroverznějším snímkem Formanovy kariéry a získal Zlatý glóbus i Zlatého medvěda na Berlinale, až po Formanův poslední film, Goyovy přízraky z roku 2006.
Blízko k Oscarům, osm neproměněných nominací, mělo i Formanovo drama o rasové nesnášenlivosti Ragtime (1981), které natočil podle románu Edgara Lawrence Doctorowa. A na Berlinale ocenili v roce 1999 i Muže na Měsíci, film věnovaný životu televizního komika Andyho Kaufmana.
