Francie od léta zavede desetiměsíční dobrovolnou vojenskou službu, která bude určena pro zájemce ve věku 18 a 19 let. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu na alpské vojenské základně ve Varces na jihovýchodě Francie.
Prezident rovněž zdůraznil, že dobrovolníci budou sloužit výhradně na území Francie včetně zámořských teritorií, zahraničních vojenských misí se tak účastnit nebudou. AP poznamenala, že Francie chce posílit své ozbrojené síly vzhledem k hrozbám ve světě, včetně ruských mocenských ambicí. "Nová národní služba vznikne postupně, a to od nadcházejícího léta," řekl Macron.
Macron už dříve v letošním roce sdělil, že Francie chce nabídnout mladým Francouzům novou možnost dobrovolně sloužit v armádě. Základní vojenskou službu, kterou 68milionová Francie ukončila v roce 1996, ale obnovit nechce.
Francie má už teď po Polsku druhou největší armádu v EU
Francouzskou armádu nyní tvoří 200 000 příslušníků v aktivní službě a přes 40 000 záložníků, což z ní po Polsku činí druhé největší ozbrojené síly v Evropské unii. Do roku 2030 pak země chce navýšit počet rezervistů na 100 000.
Francie plánuje v nadcházejících dvou letech dodatečné výdaje na obranu ve výši 6,5 miliardy eur (157 miliard korun). V roce 2027 pak chce země investovat do armády 64 miliard eur (1,5 bilionu korun).
Francie není jedinou evropskou zemí, která se po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 rozhodla posílit armádu. Například v Německu se vládní strany dohodly na nové podobě vojenské služby, která získá prvek povinnosti, pokud se nepodaří dobrovolnou cestou dosáhnout cílové počty rekrutů.
Bundeswehr má nyní ve službě zhruba 180 000 vojáků a vojákyň. Podle cílů Severoatlantické aliance (NATO) by jejich počet měl v příštích letech dosáhnout 260 000. Dalších 200 000 mužů a žen by mělo být v rezervách. Německo má 83 milionů obyvatel.
