Nepřístupný terén v přírodě i rušné části měst dobývají s pomocí satelitní navigace novodobí lovci skrytých pokladů, které mají nejčastěji podobu plastových schránek různých velikostí. Hra zvaná geocaching na pomezí sportu a turistiky má své aktivní příznivce po celém světě, propadli jí i Češi. První schránka zvaná cache (česky keš) byla založena před 25 lety, 3. května 2000, v Oregonu ve Spojených státech.
Schránky se liší velikostí i obtížností hledání, ale žádné velké poklady v nich hledači neboli také "kačeři" nenajdou, zdrojem zábavy je především samotné hledání keší. Nejmenší "kešky" ve svých útrobách skrývají miniaturní bločky, takzvané logbooky, určené k zapsání jména nálezce, ty větší pak obsahují geomince či drobné dárky. Nálezce schránky si předmět může vzít, musí ale do ní zase vložit něco ze svého osobního vlastnictví. Každá keš má svůj název i číselně označený terén a obtížnost na stupnici od jedné do pěti.
Některé "kešky" je možné najít hned po zadání souřadnic, k ulovení dalších je potřeba vyluštit složité i několikastupňové úkoly či rozkódovat šifry. "Kačeři" se po stopách keší musí často vydat do odlehlých, turisticky málo frekventovaných koutů přírody, hustá síť schránek bývá ale i ve městech na těch nejnavštěvovanějších místech.
Geocaching vznikl krátce poté, co 1. května 2000 tehdejší americký prezident Bill Clinton rozhodl o odstranění umělé odchylky přidávané do signálu GPS, aby se zlepšila přesnost tohoto navigačního systému pro běžné uživatele. První schránku uložil počítačový odborník Dave Ulmer jen o dva dny později v lesích nedaleko Beavercreek v americkém Oregonu. Schránku tehdy nazval jako stash (česky skrýš) a jednalo se o několikalitrový kbelík zakopaný do země, který obsahoval mimo jiné VHS kazetu, pár dolarů a plechovku s fazolemi. Geocaching jako oficiální název hry byl zaveden zhruba o měsíc později.
Podle serveru geocaching.com byla první "keška" v Evropě založena 3. června 2000 v Irsku poblíž hlavního města Dublinu. O rok později, 1. června 2001, byla uložena první, dosud aktivní keš v České republice pod vrcholem Kotouč nedaleko Štramberku.
V současnosti je po celém světě podle serveru geocaching.com přes tři miliony aktivních keší ve více než 190 zemích na všech kontinentech včetně Antarktidy a hledá je přes šest milionů registrovaných hráčů. Nejhustší síť "kešek" mají Spojené státy, kde bylo dosud založeno více než milion těchto schránek. Hra je velmi populární také v Německu, Kanadě, Británii, Francii a Švédsku. Mezi geocachingové velmoci patří i Česko, počet aktivních keší u nás překonal hranici 60.000. ČR je také držitelem jednoho "keškařského" světového primátu, podle serveru geocaching.com je nejnavštěvovanější keš na světě umístěna v Praze na Karlově mostě a má přes 38.000 nálezů. Například v okolí Prahy se nachází přes 8000 keší.
Nejoblíbenější keš na světě má název Lego - einer ist zu viel a nachází se v Berlíně u vchodu do místního Legolandu. Mezi zajímavá "keškařská" nej patří také nejvýše umístěná keš, která se ani nenalézá na zemském povrchu. V roce 2008 ji založil americký vesmírný turista Richard Garriot na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Nejhlubší keš na světě je uložena více než 2400 metrů pod mořskou hladinou na dně Indického oceánu asi 1700 kilometrů jihovýchodně od ostrova Reunion.
Hledání "kešek" však může být i nebezpečné, své oběti má již i v ČR. V prosinci 2005 zemřel osmnáctiletý mladík, když se při hledání keše zřítil ze čtyřicetimetrového svahu poblíž pražského motolského krematoria. V červnu 2018 zastihla prudká bouře s lijákem čtveřici mladých hledačů kešek v podzemní části Motolského potoka v Praze a dva z nich ve stoce dlouhé přes čtyři kilometry bohužel zahynuli. Sedmadvacetiletá žena utonula poté, co ji spláchla přívalová vlna a tělo osmadvacetiletého muže bylo nalezeno až po týdnu pátrání. Schránka v podzemní části Motolského potoka byla poté zrušena, vodohospodářské společnosti v Praze i dalších městech také odstranily další "kešky" ze stok a dalších míst, kam by veřejnost neměla mít přístup.
