Davy věřících přišly v Tbilisi na pohřeb patriarchy Ilji II., který téměř půl století stál v čele gruzínské pravoslavné církve. Pochován byl v místní katedrále Sioni, pohřební průvod přilákal tisíce lidí, včetně špiček vládnoucí strany Gruzínský sen v čele s čestným předsedou Bidzinou Ivanišvilim.
"Byl přítelem, otcem, vůdcem." řekl jeden z truchlících. "Toto je konec jedné éry," dodal. Mnozí Gruzínci podle reportéra plakali, když kolem projíždělo auto s rakví. "Ztratili jsme muže, kterému se během 49 let podařilo sjednotit národ," řekl lékař Giga Tutberidze.
Ilja II. zemřel ve věku 93 let v úterý v nemocnici. V čele církve stál od roku 1977. Byl tak jedním z nejdéle sloužících náboženských vůdců na světě. Biskupové mají 40 dní na to, aby zvolili nového vůdce gruzínské pravoslavné církve.
Gruzínci zkrátka věří
Ilja II. se narodil v roce 1933 jako Irakli Ghudušauri-Šiolašvili a později studoval na Moskevské duchovní akademii, byl vysvěcen na kněze. Po dokončení teologických studií se vrátil do Gruzie a postupně v církevní hierarchii stoupal.
Gruzie přijala křesťanství jako státní náboženství ve čtvrtém století a Gruzínci jsou dodnes silně nábožensky a duchovně založení. V roce 2017 se podle studie Pew Research Center 89 procent obyvatel této země ležící na Kavkaze hlásilo k ortodoxnímu křesťanství. Gruzínskou pravoslavnou církev přitom dlouhodobě hodnotí jako nejrespektovanější instituci v zemi.
Církev místo komunismu
Ilja II. převzal církev zdevastovanou protináboženskými zásahy sovětské vlády, ale když se v roce 1991 rozpadl Sovětský svaz, církev zaplnila ideologické vakuum po komunismu. Gruzínci se v hledání nové národní identity obrátili k církvi jako nositelce tradic země.
Status církve v Gruzii upevnila dohoda z roku 2002 s tehdejším prezidentem Eduardem Ševardnadzem, která udělila církvi zvláštní práva v oblasti vzdělávání a ochrany kulturního dědictví.
Patriarchu Gruzínci respektovali
Gruzínská pravoslavná církev pod vedením Ilji II. rozšířila svůj vliv v gruzínské politice i veřejném životě. Patriarcha byl ve vlasti všeobecně respektován a hrál stabilizující roli v dobách politických krizí, často jako prostředník mezi soupeřícími frakcemi.
Kritici církev viní z netečnosti vůči vládním zásahům proti oponentům a občanské společnosti a z neochoty postavit se vládnoucí straně Gruzínský sen, kritizované za erozi demokratických hodnot. Vytýkají jí také podporu konzervativních zákonů. Například v sociálních otázkách byl Ilja II. neochvějně konzervativní, stavěl se proti interrupcím a homosexualitu označoval za "nemoc".
