Desítky cestujících z výletní lodi, na jejíž palubě se objevil smrtící hantavirus, opustily plavidlo a rozptýlily se do různých koutů světa. Úřady nyní složitě dohledávají jejich pohyb i možné kontakty. Nákaza si už vyžádala několik obětí a další podezřelé případy přibývají, včetně hospitalizace v Evropě.
Pátrání po rozptýlených cestujících
Bezmála dva týdny po smrti prvního z celkem tří dosud zemřelých cestujících, kteří se nakazili hantavirem, opustily výletní loď během plavby v jižním Atlantiku tři desítky lidí nejméně 12 národností, jejichž další pohyb a současné místo pobytu se nyní snaží úřady po celém světě vypátrat. Píší o tom dnes tiskové agentury s odvoláním na nizozemské úřady a provozovatele lodi MV Hondius. V Amsterodamu byla mezitím hospitalizována žena s příznaky možné nákazy smrtícím virem, oznámilo bez podrobností nizozemské ministerstvo zdravotnictví.
Podle nizozemské televizní stanice RTL je hospitalizovaná žena letuškou nizozemské letecké společnosti KLM. Při letu do Jihoafrické republiky byla údajně v kontaktu s infikovanou 69letou ženou z lodi, která později zemřela v johannesburské nemocnici.
"Zhruba 40 cestujících", včetně manželky zemřelého Nizozemce, opustilo výletní loď při zastávce na ostrově Svatá Helena, oznámilo dnes nizozemské ministerstvo zahraničí. Španělský deník El País už ve středu s odvoláním na jednoho z cestujících z lodi napsal, že na ostrově vystoupilo 23 lidí, kteří odletěli do svých vlastí. Samotná plavební společnost Oceanwide Expeditions poté dnes připustila, že z lodi 24. dubna vystoupilo 29 lidí nejméně 12 různých národností, aby se vrátili domů. Národnost dvou z nich přitom společnosti není známa, dodala.
Snaha o dohledání všech kontaktů
"Snažíme se zmapovat všechny cestující a členy posádky, kteří od 20. března nastoupili a vystoupili při různých zastávkách lodi MV Hondius," uvedla společnost v tiskové zprávě s tím, že všichni, kdo loď opustili 24. dubna, byli od té doby kontaktováni.
Oceanwide Expeditions v minulosti pouze uvedla, že na ostrově Svatá Helena vystoupila manželka zemřelého Nizozemce, doprovázející jeho tělo. Ta pak odletěla komerčním letem do Jihoafrické republiky a zemřela v péči lékařů nedlouho poté, co zkolabovala na letišti v Johannesburgu. Společnost však tehdy neoznámila, že by na Svaté Heleně opustily plavidlo další desítky osob.
Úřady v Jižní Africe a v Evropě a podle deníku The New York Times také nejméně ve třech státech USA se nyní snaží vysledovat osoby, které z lodi vystoupily, včetně jejich kontaktů. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu uvedla, že počet nakažených hantavirem v souvislosti s výletní lodí se zvýšil na osm poté, co se ve Švýcarsku přihlásil jeden člověk, který z lodi vystoupil ještě předtím, než tam byl hantavirus zjištěn. Tento Švýcar je nyní v nemocnici v Curychu.
Situace na palubě a další postup
Na palubě lodi, která zahájila výletní plavbu 1. dubna v Argentině a nyní směřuje ke španělským Kanárským ostrovům, podle agentury AFP zůstává na 150 lidí. Devět desítek z nich tvoří cestující z 15 zemí a dalších asi šedesát jsou členové posádky z 12 zemí. Na lodi podle dostupných informací není žádný občan České republiky. Podle španělské ministryně zdravotnictví Mónicy Garcíaové ve středu už nikdo z lidí na palubě neměl příznaky hantaviru. Do přístavu na Tenerife by se plavidlo podle španělských médií mělo dostat asi v sobotu, v pondělí pak podle AFP začne evakuace a repatriace cestujících.
Všichni cestující s příznaky nákazy hantavirem již byli evakuováni a na palubě už nikdo příznaky nevykazuje, tvrdil v dnešní zprávě provozovatel lodi. Tři cestující byli ve středu přepraveni do Nizozemska, pod jehož vlajkou loď pluje. Jednu osobu po příletu vyzvedly německé záchranné složky a převezly ji do nemocnice v Německu. Tělo třetí oběti, zemřelé Němky, se stále nachází na lodi.
Hantavirus způsobuje vzácné virové dýchací onemocnění, které provázejí bolesti hlavy, závratě, horečka, nevolnost, průjem a bolesti žaludku, po nichž následuje náhlý nástup vážných dýchacích potíží. Na nákazu zatím neexistuje žádná léčba, lék ani vakcína. Smrtnost dosahuje 35 až 50 procent.
