Nobelovu cenu za mír letos získala jihoafrická právnička Navi Pillayová, která se dlouhodobě věnuje ochraně lidských práv a stíhání válečných zločinů. Pětaosmdesátiletá laureátka působila u mezinárodních tribunálů a vedla také vyšetřovací komisi OSN pro palestinská území.
Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička Navanethem "Navi" Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil Nobelův výbor. Někdejší soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) a Mezinárodního tribunálu pro Rwandu (ICTR) a nedávná šéfka vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území vždy neochvějně hájila principy mezinárodního právního řádu, spravedlnost a lidskou důstojnost, uvedl výbor udělující ocenění.
"Letos jsme ocenili jednu z nejodvážnějších a nejdůležitějších právních expertek naší doby," řekl předseda Nobelova výboru Jörgen Watne Frydnes, podle něhož stála Pillayová několik desetiletí v popředí snahy o vytváření mezinárodního právního řádu.
Výbor zdůraznil, že mezinárodní právo získává na významu v době, kdy svět zažívá dlouho nevídané množství válečných konfliktů a geopolitickou nestabilitu.
Pětaosmdesátiletá jihoafrická právnička s indickými kořeny byla obhájkyní Nelsona Mandely a dalších politiků bojujících proti apartheidu v její zemi, kde se poté stala první nebělošskou soudkyní vrchního soudu. Později se absolventka Harvardovy univerzity začala věnovat mezinárodnímu právu a stala se členkou řady mezinárodních orgánů, kde se zasazovala například o trestání válečných zločinů, o lidská práva či o zákaz trestu smrti.
"V historických mezinárodních soudních případech ukázala, že zákonná opatření mohou pomoci předcházet válkám a násilným činům," uvedl Watne Frydnes. Po svém působení u ICC a ICTR je v současnosti soudkyní Mezinárodního soudního dvora (ICJ), kde rozhoduje případ, v němž jsou barmské úřady obviněny z genocidy.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území vedená Pillayovou loni dospěla k závěru, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu ve snaze zničit Palestince a že premiér Benjamin Netanjahu, prezident Jicchak Herzog a bývalý ministr obrany Joav Galant k tomu podněcovali.
V roce 2010, kdy byla vysokou komisařkou OSN pro lidská práva, Pillayová kritizovala situaci Romů v Česku a na Slovensku, kde podle ní čelili zhoršující se diskriminaci.
"Oddanost Navi Pillayové spravedlnosti a lidské důstojnosti je zdrojem naděje a inspirace pro všechny, kteří se snaží docílit mírovější podoby světa," řekl předseda Nobelova výboru.
Parlamentem volený pětičlenný výbor letos vybíral vítězku z 287 navržených kandidátů, což je zhruba o stovku méně než před deseti lety. Na novinářský dotaz, zda to nenaznačuje pokles významu ocenění a zájmu o něj, Watne Frydnes odpověděl, že diskuse spojené v posledních letech s předáváním ceny svědčí o opaku. Loni vyvolal velké debaty americký prezident Donald Trump, který si na ocenění činil nárok, ale výbor nakonec upřednostnil lídryni venezuelské opozice Maríi Corinu Machadovou, která později šéfovi Bílého domu svou zlatou medaili věnovala. Také letos Trump uvedl, že by měl cenu dostat on, v době jím zahájené války USA a Izraele proti Íránu se mu však šance nedávaly.
Udělení mírové ceny uzavírá týden, který v pondělí zahájilo předání ocenění za fyziologii a lékařství, po němž následovaly fyzika, chemie a literatura. Příští pondělí sérii ukončí cena za ekonomii.
