Helikoptéra a bojový letoun amerického námořnictva se v neděli během půl hodiny zřítily do Jihočínského moře při samostatných rutinních operacích. Všech pět členů obou posádek bylo zachráněno, uvedla pacifická flotila amerického námořnictva.
Americký prezident Donald Trump, který v pondělí přiletěl na návštěvu Japonska, incidenty označil za neobvyklé, mohly by podle něj souviset se špatným palivem. Čínské ministerstvo zahraničí Spojeným státům nabídlo humanitární pomoc.
Americké námořnictvo oznámilo, že příčiny nehod se vyšetřují. Vrtulník MH-60R Seahawk se podle něj zřítil v neděli odpoledne místního času poté, co po vzletu z letadlové lodě Nimitz prováděl rutinní operace. Záchranné týmy zachránily všechny tři členy posádky.
Přibližně o 30 minut později se zřítil bojový letoun F/A-18F Super Hornet, který po vzletu ze stejné letadlové lodi rovněž podnikal běžné manévry. Oba členové posádky se katapultovali a byli bezpečně zachráněni, uvedlo námořnictvo. Je to již nejméně čtvrtý letoun F/A-18F v hodnotě 60 milionů dolarů (1,25 miliardy Kč), o který námořnictvo letos přišlo.
Trump za nehodami vidí špatné palivo
"Mají za to, že by to mohlo být špatné palivo. Zjistíme to. Není, co zatajovat," řekl v pondělí Trump o možné příčině nehod novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One na cestě z Malajsie do Japonska. Trump návštěvu Asie ve čtvrtek zakončí setkáním s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun po nehodách letounů uvedl, že pokud USA potřebují, Čína jim je připravena poskytnout humanitární pomoc.
Pro letadlovku Nimitz je to poslední mise
Letadlová loď Nimitz se ze své poslední mise před vyřazením z provozu vrací na námořní základnu Kitsap v americkém státě Washington poté, co byla většinu léta nasazena na Blízkém východě v rámci americké reakce na útoky jemenského hnutí Húsíů na obchodní plavidla v Rudém moři. Húsíové uváděli, že útoky podnikali v solidaritě s Palestinci v Pásmu Gazy, kteří čelili izraelskému bombardování.
Na části Jihočínského moře si dělá nárok několik zemí v jihovýchodní Asii. Peking si v něm však nárokuje téměř všechny strategické vodní cesty, a to navzdory rozhodnutí mezinárodního soudu.
Čína v posledních dvaceti letech posílila svou přítomnost v Jihočínském moři výstavbou vojenských zařízení na sporných ostrovech a útesech. USA tvrdí, že tím Čína ohrožuje svobodnou plavbu a volný obchod na námořních cestách. Americké síly udržují stálou přítomnost v regionu, aby čelily čínským nárokům a podpořily své tamní partnery.
