Výrazný pokles hladiny přehrady Hracholusky na Plzeňsku odkryl kořeny stromů někdejšího sadu v zatopené obci Dolany. Voda je nyní zhruba pět metrů pod úrovní, kde by podle vodohospodářů měla v tomto období být. Nízký stav se projevuje také na některých studních v okolí.
Nízká hladina vody v přehradní nádrži Hracholusky na Plzeňsku odhalila zbytky zatopené obce Dolany. Jde o kořeny stromů bývalého sadu, nejvýše položeného okraje obce. Podle pamětníků to ale od roku 1964, kdy byla přehrada dobudována, není poprvé.
Vodní nádrž Hracholusky na řece Mži byla postavená v letech 1959 až 1964. Tehdy se zcela zatopily a zanikly dvě celé vesnice - Dolany, kde bylo zbouráno a zatopeno 23 domů, a Těchoděly s 11 staveními. Dále spodní část obce Butov, která leží v údolí řeky. Podle databáze Zaniklé obce padlo 140 objektů, mezi nimi sedm vodních mlýnů a hydroelektrárna. Pozůstatky domů leží 17 až 25 metrů pod hladinou a jsou vyhledávané potápěči. Vidí tam základy budov, obvodové zdi, sklepy a studny, ale od deseti metrů je postupně šero a tma.
"Objevily se tu pařezy, zbytky stromů, které uřezali v půlce. Ale někteří lidé už je vytahali. Původní majitelka prvního dolanského domu, která má poblíž chatu, mi říkala, že tam viděla kmeny z jejich sadu," řekla 83letá Marta Výduchová, jejíž rodiče měli v Dolanech statek. Zbytky zdí tam podle ní vidět nejsou, protože Dolany byly zbourané najednou a stoprocentně, ty zůstaly jen v zatopené obci Těchoděly.
Podle Výduchové nemají teď lidé v chatové oblasti u bývalých Dolan vodu ve studnách. "Mají ji jenom tam, kde jsou čtyřicetimetrové vrty, ale lidé s (kopanými) studnami od deseti do 13 metrů jsou bez vody," uvedla. Vyšší hladina přehrady podle ní vodu ve studních zvedá. "Teď je ale tak o šest metrů níže proti normálu. Takový stav nebyl desítky let," uvedla. Lodě jsou až 30 metrů od břehu.
"Je to nízký stav, ale takový už tam byl. Před dvěma lety tam dělali manipulaci s výpustí a tehdy to bylo také hodně dole. Části vesnice také byly vidět, ale ne tak moc. Místní to jako raritu neberou," řekl Miroslav Hůla, starosta Pňovan, pod něž patří chatová kolonie u bývalých Dolan. Informace o tom, že by chataři měli problémy s vodou, nemá, v Pňovanech ten problém necítí.
"Každý hned vidí, že je v přehradě málo vody," řekl Ondřej Bacho, starosta Úlic, další obce u přehrady. Pár lidí ve vesnici pocítilo pokles hladiny ve studních, některým dala vodu obec. Bacho se domnívá, že nízká hladina v přehradě souvisí s úbytkem vody ve studních.
"Jsme tak 4,5 až pět metrů pod stavem, kde bychom v této době chtěli být," řekl Karel Zelenka, dispečer Povodí Vltavy v Plzni, závodu Berounka. Aktuální přítok do vodní nádrže je dnes 0,89 metru krychlového za vteřinu a odtok činí zhruba 1,5 metru krychlového (1500 litrů). "Je to na základě mimořádné manipulace. Požádali jsme 23. září krajský úřad o snížení odtoku kvůli velmi nepříznivé hydrologické situaci i vzhledem k dalším prognózám meteorologů. V předběžném opatření nám hned vyhověli, vodoprávní řízení běží," řekl. Současný odtok umožňuje odebírat průměrné povolené objemy vody. S hlavními odběrateli jsme to probrali, řekl.
Řeka Mže je prakticky jediný přítok do nádrže. Podle dispečera se stále drží na historických minimech pro tuto dobu. Stav vody je stále velmi nepříznivý, teď je na 22 procentech dlouhodobého měsíčního průtoku, řekl.
Odhalení kořenů sadů se podle Zelenky objevilo třeba před dvěma lety při údržbě malé vodní elektrárny na hrázi. "Kořeny stromů byly vidět. Také v roce 2018 jsme byli nízko s hladinou," uvedl. Zbytky zdí se ale podle něj nikdy neobjevily.
