Už deset let drží Hranická propast světový primát mezi zatopenými jeskyněmi. Průzkumníci se v roce 2016 dostali do hloubky 404 metrů a v roce 2022 rekord posunuli na 450 metrů. Ani tehdy však nenarazili na dno – robot zastavila technická omezení.
Výzkum česko-polské expedice potvrdil před deseti lety, 28. září 2016, že Hranická propast na Přerovsku je s hloubkou 404 metrů pod hladinou vody nejhlubší zatopenou jeskyní na světě. Další světový rekord naměřili speleologové 1. srpna 2022, kdy se robot ponořil do hloubky 450 metrů. Stále to však není konečné číslo, jeskyňáře tehdy zastavila technická omezení robota.
Jeskyně Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic v katastru města Hranice. Nachází se nedaleko veřejnosti přístupných Zbrašovských aragonitových jeskyní. V propasti se vyskytují mimo jiné vzácné endemity (organismy, vyskytující se pouze na určitém místě).
Propast, zvaná též Macůška, je unikátním krasovým fenoménem, která nemá v ČR obdoby. První zmínky o ní se objevily už na mapě Moravy od Jana Amose Komenského z roku 1627, propast se stala prvním krasovým útvarem zaznamenaným na mapě českých zemí. Samotná propast má elipsovitý tvar a lemují ji kolmé stěny. Její délka v nejdelším místě je zhruba 110 metrů a šířka asi 50 metrů. Pod hladinou jezírka se po překonání sifonu lze dostat až do suchých jeskyní, které jsou známé jako hnízdiště netopýrů.
Jeskynní potápěči hloubku Hranické propasti intenzivněji zkoumají v posledních desetiletích. V roce 2012 se například polský potápěč Kryzstof Starnawski potopil do hloubky 225 metrů. O dva roky později byla pomocí sondy naměřena hloubka 384 metrů. V roce 2015 se Starnawski ponořil do 265 metrů. A v září 2016 Starnawski poskytl sondě ve specifickém jeskynním prostředí co nejlepší výchozí pozici do nejhlubší části jeskyně. Poté už sestupovala sama. Na hloubkový průzkum měli speleologové k dispozici dálkově řízený podvodní robot s obsluhou, úplného dna ale stále ještě nedosáhli. Starnawski po akci agentuře AP řekl, že se cítí "jako Kolumbus 21. století". Ponory do Hranické propasti jsou podle něj výzvou, neboť voda je místy velmi zkalená a chladná - má okolo sedmi stupňů Celsia; navíc její minerální složení poškozuje výstroj a dráždí pokožku.
Tento výzkum před deseti lety dostal Hranickou propast na seznam světových unikátů. A 1. srpna 2022 tento rekord ještě překonali speleologové s odborníky z Maďarska, Portugalska a Srbska: "Zaměřili jsme se dnes na průzkum restrikce Mikáda ve 200metrové hloubce. Vše perfektně fungovalo, proto jsme se rozhodli, že půjdeme až za tuto restrikci. Prostory, které jsme zkoumali a mapovali, jsou obrovské a ve 450metrové hloubce nás zastavila technická omezení podvodního robota. Starý hloubkový rekord jsme překonali o 46 metrů a dosáhli jsme cílové hloubky 450 metrů," uvedl pro ČTK předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba.
Nejhlubší známou přírodní jeskyní na světě je s hloubkou 2191 metrů Voroňja (Kubera), která leží v gruzínské Abcházii.
