Ačkoliv je 80 let od konce druhé světové války a žije stále méně pamětníků a přímých účastníků válečných dnů, stále se daří objevovat nové a dosud neznámé příběhy a podrobnosti z války. Na odhalování střípků mozaiky z pobytu amerických vojáků, kteří na jaře 1945 osvobodili Plzeň a jihozápadní Čechy, spolupracují často čeští historici, vojenští nadšenci a badatelé s americkými potomky válečných veteránů, řekl historik a publicista Ivan Rollinger z muzea Patton Memorial Pilsen.
Muzeum, které letos oslaví 20 let, je při Slavnostech svobody denně cílem stovek návštěvníků. Ve sbírkách má množství exponátů, mnohdy unikátů a osobních předmětů, které darovali při návštěvách Plzně sami veteráni nebo jejich rodinní příslušníci.
"A jsou to právě ty jednotlivé příběhy, díky kterým můžeme tu dobu přiblížit i dnešní mladé generaci, pro kterou je druhá světová válka už hrozně vzdálená. Ale pořád hodně rodin v Plzni uchovává památky na americké vojáky, kteří u nich na konci války bydleli. Američtí veteráni, kteří sem od roku 1990 jezdili a vyprávěli své zážitky, ubývají. Je jim kolem sta let. Z předchozích setkání a povídání s nimi nebo z vyprávění jejich potomků stále čerpáme informace. Velmi nám pomáhají i digitalizované archivy americké armády," řekl Rollinger.
Díky přesným záznamům se tak ještě nyní daří upřesnit jména a údaje o příslušnosti k jednotkám u amerických vojáků, kteří při osvobozování Československa padli, nebo odhalit pamětní desky připomínající polozapomenuté události. České obecní kroniky v přesném určení ne vždy pomáhají. "Řada kronik buď neexistuje, ze zaniklých obcí si je Němci brali s sebou do nových domovů, nebo nemají zaznamenané podrobnosti anebo byly záměrně přepsány v 50. letech," poznamenal Rollinger. Badatelé jsou mnohdy odkázáni jen na záznamy americké armády, často je to ale hledání jehly v kupce sena.
Podařilo se ale třeba doplnit příběh šesti amerických vojáků, kteří zahynuli, když jejich džíp najel 1. května 1945 u obce Díly na Domažlicku na minu. "Dlouho se myslelo, že se jednalo o příslušníky 2. pěší divize, ale pak se podařilo dohledat, že to byli vojáci 90. pěší divize. Loni jsem se potkal s pánem, jehož kamarád, než zemřel, mu předal helmu nalezenou v místě té události. Dnes ji máme v muzeu," řekl Rollinger. Pátráním v archivech také našel dopis, který napsal koncem dubna 1945 v Německu člen posádky tohoto džípu Walter Basinger. Přežil vylodění v Normandii i cestu Evropou, ale v dopise se obával, že konce války se nedočká. "Předpokládal, že jeho osud ho zastihne stejně jako jeho otce, který padnul v poslední týden první světové války. A to se bohužel naplnilo," uvedl Rollinger. Díky archivům a kontaktům s potomky veteránů badatelé nedávno dohledali jméno a příslušnost vojáka, jehož prostřelenou helmu muzeum získalo.
Je ale stále ještě hodně oblastí, kde se dá pátrat a objevovat. "My jsme zaměření hlavně na třetí americkou armádu, ale až bude muzeum v novém místě, dáme prostor i na obměnu výstav a budeme i pro mladé badatele, kteří se zabývají například květnovým povstáním v Plzni nebo plzeňskými letci v řadách RAF," dodal Rollinger.
