Íránští zástupci během dřívějších jednání se Spojenými státy prohlásili, že mají 460 kilogramů uranu obohaceného na 60 procent, který by mohl být použit k výrobě 11 atomových bomb, řekl americký zmocněnec Steve Witkoff.
Ten se spolu se zetěm prezidenta USA Jaredem Kushnerem zúčastnil jednání s Íránci, které ale nevedlo k dohodě, a USA s Izraelem o víkendu na Írán vojensky zaútočily. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý prohlásil, že Moskva neviděla důkazy, že by Teherán vyvíjel jaderné zbraně.
Íránští zástupci podle Witkoffa na úvod vyjednávání řekli, že mají "nezadatelné právo obohacovat všechno jaderné palivo, které mají k dispozici". "Odpověděli jsme, že prezident má pocit, že my máme nezadatelné právo vás zastavit," pokračoval Witkoff. Američané podle něj během jednání usoudili, že Írán nemá jiný zájem, než se vrátit k obohacování jaderného paliva s cílem vyrobit jadernou zbraň.
Rozhodují procenta uranu
K výrobě atomové zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent - takzvané obohacování je proces, při kterém se technologicky zvyšuje koncentrace štěpného izotopu v přírodním uranu tak, aby mohl být využit jako palivo v jaderných elektrárnách nebo jako nálož v jaderných zbraních. Obohacení z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok.
"Materiál (obohacený na) 60 procent může být obohacen na 90 procent, což je považováno za potřebné k výrobě zbraní, během přibližně jednoho týdne, možná deseti dnů," řekl Witkoff. Írán dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje a že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.
Írán prý má půl tuny uranu
"Íránští vyjednávači nám řekli přímo - bez jakéhokoliv studu - že mají pod kontrolou 460 kilogramů na 60 procent (obohaceného uranu) a že si jsou vědomi toho, že by z toho bylo možné vyrobit 11 jaderných bomb," řekl Witkoff. Americký prezident Donald Trump ho podle jeho slov vyslal na jednání s cílem dosáhnout dohody, v níž by Teherán souhlasil s eliminací svého balistického programu, námořnictva, vzdal se podpory regionálních ozbrojenců a ukončil obohacování jaderného paliva.
"Chtěli, abychom hlásili pozitivní zprávy. Ale ta schůzka pozitivní nebyla," dodal Witkoff. Trump v pátek uvedl, že není spokojený se způsobem, jakým Írán s Washingtonem vyjednává. Šéf Bílého domu podle agentur prohlásil, že si přeje s Íránem uzavřít dohodu, a zopakoval, že Teherán nesmí vlastnit jaderné zbraně.
Jednání nebyla úspěšná
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí tehdy uvedl, že Spojené státy se musí vyvarovat nepřiměřených požadavků, aby byla diplomatická jednání úspěšná. Ve čtvrtek Arakčí hovořil o dobrém posunu v souvislosti s jednáními. Podle tehdejších informací serveru Axios ale hodnocení amerických představitelů nebylo tak pozitivní.
O víkendu Spojené státy a Izrael zahájily rozsáhlé vzdušné útoky na Írán, které zabily mimo jiné některé vysoce postavené íránské představitele. Írán od té doby podniká odvetné útoky na Izrael a arabské země, kde se nacházejí americké vojenské základny.
Rusko podpořilo Írán. Slovně
"Dosud nevidíme důkazy o tom, že by Írán vyvíjel jaderné zbraně, což bylo hlavním, ne-li jediným důvodem pro válku," řekl Lavrov na tiskové konferenci se zástupcem brunejské diplomacie. Americko-izraelský útok na Írán označil za agresi a de facto válku, jejíž důsledky jsou už teď citelné na celém Blízkém východě. Vyzval přitom, aby všechny strany okamžitě ukončily boje.
Rusko už přes čtyři roky vede ozbrojenou agresi vůči Ukrajině. Teherán je spojencem Moskvy a po ruském vpádu do sousední země v únoru 2022 se stal pro Rusko klíčovým partnerem a dodavatelem některých zbraňových systémů. Ruská diplomacie už o víkendu vyzvala USA a Izrael, aby údery proti Íránu okamžitě ukončily.
Šéf ruské diplomacie také varoval, že válka zahájená Spojenými státy a Izraelem proti Íránu by mohla vést přesně k tomu, čemu chtějí Američané zabránit. "Mohla by podnítit hnutí ve prospěch vývoje jaderných zbraní, a to nejen v Íránu," uvedl také Lavrov a dodal, že podobné nálady by se podle něj mohly objevit i v arabských zemích sousedících s Íránem.
