Mezinárodní vesmírná stanice už čtvrt století představuje největší společný projekt lidstva ve vesmíru a zároveň jediný trvale obydlený objekt na oběžné dráze Země. Za dobu svého fungování přivítala stovky astronautů a kosmonautů z desítek zemí, stala se dějištěm rekordních misí a symbolem spolupráce navzdory geopolitickým sporům. Jak vznikala, kolik stála, kdo na ní nyní žije a kdy se její mimořádná mise definitivně uzavře?
ISS je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice. Stavba stanice začala koncem roku 1998, když raketa Proton vynesla na oběžnou dráhu první modul, ruskou Zarju. Jako druhý se na palubě raketoplánu Endeavour do vesmíru dostal americký modul Unity. První lidé na stanici vkročili 2. listopadu 2000.
Mezinárodní projekt za miliardy
Do projektu jsou zapojeny vesmírné agentury USA (NASA), Ruska (Roskosmos), Japonska (JAXA) a Kanady (CSA) a také Evropská vesmírná agentura (ESA). Z ESA se na projektu podílí 11 členských zemí. Odhaduje se, že Mezinárodní vesmírná stanice přišla na 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).
Stanice obíhá Zemi ve výšce 370 až 460 kilometrů, planetu za 24 hodin obletí 16krát. Stanice váží 400 tun, dlouhá je přes 50 metrů a rozpětí solárních panelů je 109 metrů. Základní obytný objem stanice je 388 metrů krychlových. Má 16 základních modulů a celkově se skládá ze 43 částí.
Stovky návštěvníků z desítek zemí
Od začátku listopadu 2000 na stanici trvale pobývá stálá posádka, která je tří- až 13členná a střídá se po půl roce. Dosud stanici navštívilo podle stránek NASA 292 osob (včetně 16 vesmírných turistů) z 26 zemí. Někteří z astronautů či kosmonautů tam byli vícekrát. Nejvíce z návštěvníků ISS byli Američané (170), druzí v pořadí jsou Rusové (64), třetí Japonci (11).
Rekord v nejdelším nepřetržitém pobytu na ISS drží od roku 2024 dva ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub s 374 dny. Rekordmankou mezi ženami v nepřetržitém pobytu na ISS je americká astronautka Christina Kochová, která na oběžné dráze strávila 328 dnů. Kochová se letos v dubnu zároveň stala jako první žena v historii členkou lunární mise, když v rámci mise Artemis II absolvovala pilotovaný let kolem Měsíce.
Po konci amerického programu raketoplánů v roce 2011 vynášely americké astronauty na ISS jen ruské kosmické lodě Sojuz. Závislost Spojených států na ruských kosmických plavidlech skončila v květnu 2020, kdy dva americké astronauty dopravila do vesmíru poprvé loď Crew Dragon soukromé společnosti SpaceX.
ISS skončí
Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně byla několikrát prodloužena. NASA ji nyní plánuje ukončit okolo roku 2030. Rusko kvůli sankcím, které na něj Západ včetně Spojených států uvalil kvůli invazi na Ukrajinu v únoru 2022, nejprve oznámilo, že se po roce 2024 z ISS stáhne. Na konci září 2022 ale šéf Roskosmosu Jurij Borisov uvedl, že se jeho země bude na mezinárodním projektu podílet s největší pravděpodobností do roku 2028.
Na ISS nyní pobývá sedm lidí ze dvou misí. Misi Crew-12, která na stanici dorazila na lodi Crew Dragon, tvoří Francouzka Sophie Adenotová, Američané Jessica Meirová a Jack Hathaway a Rus Andrej Feďajev. Tato čtveřice se v únoru připojila k tříčlenné posádce, kterou tvořili Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev a americký astronaut Chris Williams. Ti na ISS přiletěli loni v listopadu ruskou lodí Sojuz.
