Ve válkou rozervané Ukrajině ji její příbuzní pokládají za zrádkyni. V ostře sledovaném Rusku je hlavním znakem jejího života samota. Řeč je o Ukrajince Mariji (její jméno bylo z bezpečnostních důvodů změněno), která žije už 20 let v Rusku a poslední čtyři roky s hrůzou sleduje, jak její adoptivní vlast vede válku proti její rodné zemi.
Její rodiče jsou jediní příbuzní na Ukrajině, kteří s ní stále ještě mluví. Zbytek rodiny a přátel ji odstřihl. "Pokládají mě za zrádkyni," řekla osmačtyřicetiletá Marija agentuře AFP. Její synovec bojující za Ukrajinu utrpěl zranění, zatímco její zeť naverbovaný do ruské armády v bojích padl.
Do Ruska původně přijela studovat, ale pak se rozhodla v této zemi zůstat. Až do roku 2022 pravidelně jezdila na Ukrajinu. Když 24. února 2022 Moskva zahájila rozsáhlou vojenskou operaci proti Ukrajině, byl to pro ni šok. Marija od té doby svou rodinu na Ukrajině neviděla; nemůže opustit Rusko, protože jí vypršela platnost ukrajinského pasu.
Nyní se snaží získat ruské občanství, aby mohla volněji cestovat, ale uvízla v začarovaném kruhu byrokracie. Rusko považuje každého, kdo má vazby na Ukrajinu, za podezřelého a zakázalo kritiku své vojenské kampaně. Podle Mariji jsou Ukrajinci, kteří se snaží získat ruské občanství, vyslýcháni ohledně svých rodin a názoru na válku.
Kyjev obviňuje Moskvu, že na území Ukrajiny kontrolovaném Ruskem hromadně rozdává pasy, čímž se snaží vymazat ukrajinskou identitu a historii těchto oblastí.
Strach o rodiče
Marija AFP řekla, že se neustále bojí o své rodiče. "Nejvíc se bojím, že je už nikdy neuvidím," prohlásila. Když volá své matce, hovor přerušují sirény a výbuchy - zvuková kulisa čtyři roky trvající ruské vojenské kampaně.
Někdy vidí zprávy, že Rusko zaútočilo na její rodné město. Pokud jsou telefonní linky k jejím rodičům přerušené, snaží se zjistit, které čtvrti se konkrétně staly terčem útoků.
Před rokem 2022 žilo v Rusku přibližně 900 000 ukrajinských občanů. Někteří odešli po ruské anexi Krymu v roce 2014 a další po zahájení ofenzívy Kremlu v roce 2022.
Uprchlíci utíkali i do Ruska
Podle OSN uprchlo v prvním roce války z Ukrajiny do Evropy asi osm milionů lidí. Nejméně 1,2 milionu - hlavně z východní Ukrajiny - uprchlo do Ruska, uvedla OSN, ale nezveřejnila údaje o tom, kolik jich tam stále je. Kyjev Moskvu obviňuje, že blokuje a komplikuje cesty Ukrajinců do Ruska; cesta přes Rusko je přitom pro ně jediným způsobem, jak navštívit příbuzné v částech Ukrajiny, které Rusko obsadilo a považuje za své.
Kromě toho, že válka vyhnala miliony lidí z jejich domovů, vyžádala si také životy stovky tisíc vojáků a desítky tisíc civilistů a zdecimovala velkou část východní a jižní Ukrajiny.
Vztek i lítost
Když byl její ruský zeť v roce 2022 povolán do ruské armády, byla Marija rozpolcená. "Na jedné straně mi ho bylo líto, protože ho k tomu donutili," řekla a vzpomínala, jak plakal, protože nechtěl bojovat. "Na druhou stranu jsem cítila vztek, že tam jde zabíjet mé příbuzné."
Její synovec byl ve stejnou dobu na frontě na ukrajinské straně a ona měla obrovský strach, že se setkají na bojišti. "Myšlenka, že by (můj zeť) mohl jít a zabít mého synovce, mě děsila," řekla.
Pak její zeť padl a ona musela utěšovat svou dceru. "Byl její první láska a stále tomu nemůžeme uvěřit, protože nebyl pohřben, jeho tělo se nenašlo," dodala.
Marija se o tom pokusila promluvit se svými rodiči na Ukrajině. "Snažila jsem se jim říct, že je mi mého zetě líto. Ale oni řekli: 'Nám ne. On si to vybral'." Poté Mariaj upadla do depresí a musela vyhledat pomoc psychologa.
Válku vytěsnit
V Rusku, kde je kritika války zakázaná, ji obklopují ti, kdo ruskou válku na Ukrajině podporují. Na Ukrajině její příbuzní nechtějí slyšet její soucit, ani její podporu. "Stala jsem se černou ovcí," říká. "My Ukrajinci v Rusku jsme se ničím neprovinili, nepodporujeme válku. Bojíme se o ně a každý útok, každé bombardování se nás taky dotýká," dodala.
Nakonec se rozhodla, že přestane sledovat zprávy o válce, protože to pro ni bylo příliš těžké, když stejně nemůže svým příbuzným nijak pomoci.
Konflikt ale zasáhl všechny oblasti života v Rusku včetně kosmetického salonu nedaleko Moskvy, kde pracuje. "Mnoho zákazníků se přestěhovalo do zahraničí, protože válku nepodporovali," řekla Marija. "Jiní ke mně přestali chodit jen proto, že jsem z Ukrajiny a jsem proti té válce," dodala.
Když je nejhůř, pomáhají písničky
Kromě okruhu zákazníků se zmenšil i okruh jejích přátel. Pod tlakem úřadů a válečných fanatiků se v Rusku během války prudce zvýšil počet udání, jaká byla běžná v sovětské éře, a Marija proto radši dává přednost samotě. "Je to pro mě jednodušší, protože vím, že na sebe nijak neupozorním, ani se nebudu muset zpronevěřit tomu, čemu věřím," řekla.
A jaká je její strategie pro život mezi příznivci války? "Když musím poslouchat, jak lidé veřejně podporují válku, zpívám si v duchu ukrajinské písničky," dodala.
