V Chráněné krajinné oblasti Jeseníky se podle několikaletého monitoringu ochránců přírody trvale usídlily dvě vlčí smečky. Jedna obývá Medvěďskou hornatinu, druhá oblast Národní přírodní rezervace Praděd. Genetické analýzy potvrzují původ vlků v polských populacích. Odborníci věří, že se populace v regionu rozrůstá, současně však důrazně varují před pytláctvím, které návrat šelem do hor dlouhodobě komplikuje.
V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky jsou podle několikaletého monitoringu ochránců přírody prokazatelně dvě vlčí teritoria. Jedna smečka se pohybuje mezi Vrbnem pod Pradědem a Jeseníkem v oblasti Medvěďské hornatiny, druhá v oblasti Národní přírodní rezervace Praděd. Vyplývá to z výsledků projektu Život v jesenické divočině Společnosti přátel Jeseníků. Monitoring je založen na pozorování v terénu, fotopastech a genetických analýzách, řekl předseda spolku Ondřej Bačík. V širším území Jeseníků od Králického Sněžníku po Krnov odborníci odhadují existenci sedmi až osmi vlčích teritorií s 30 až 40 jedinci.
CHKO Jeseníky je podle Bačíka územím poskytujícím ideální podmínky a domov pro vlčí smečky - obydlená plocha tvoří zhruba tři procenta a horské lesy více než 80 procent plochy území.
V oblasti Pradědu ochránci zaznamenávají trvalý výskyt vlků od srpna 2021, v Medvěďské hornatině monitorují vlčí pár od dubna 2023. Obě smečky měly podle monitoringu první mláďata loni, většina z nich však nepřežila. Z každého vrhu zřejmě zůstalo naživu pouze jediné vlče. Běžně se přitom rodí čtyři až šest mláďat, přičemž úmrtnost v prvním roce života dosahuje až 60 procent. "Vyšší loňská úmrtnost v CHKO Jeseníky mohla být způsobena vícero faktory, první vrhy mláďat obecně mají menší šanci na přežití. Letos lze předpokládat úspěšnější přežití nové vlčí generace a vznik velkých vlčích smeček, což se dozvíme během podzimu," uvedl Ondřej Bačík.
Další vlčí teritorium zasahuje na severozápadním okraji do CHKO v okolí Lipové-lázní a Vápenné. Ochránci zároveň nevylučují vznik nové smečky na Šumpersku v oblasti Sobotína. Přesný počet vlků však podle ochranářů není snadné určit, protože se během roku významně mění.
Výsledkem monitoringu jsou i genetické analýzy vzorků trusu, které provedla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Prokázaly, že CHKO Jeseníky jsou osídleny středoevropskou nížinnou populací z vlčích teritorií v nedalekém Polsku.
Podle Pavla Hulvy z tamní katedry zoologie vědci nyní každoročně zpracovávají přibližně 1500 genetických vzorků vlků z celé České republiky. "Po přidání dat od dalších dárců vzorků tak bude možné zjistit sociální strukturu vlků i v CHKO Jeseníky a její vazby na okolní smečky. Složitější analýzy celých genomů pak umožňují například odhadnout životaschopnost populace. Ta není dána jen počtem zvířat, ale i jejich genetickou variabilitou, která ale bohužel v Evropě není zatím tak velká, jak by bylo potřeba, protože zotavování populací po období pronásledování vlků je poměrně pomalé," uvedl Hulva.
Ochránci přírody označují návrat vlků za významný pro obnovu přirozených procesů v horských lesích. Poukazují na to, že vlci regulují především populace jelenů a srnců, jejichž vysoké stavy dlouhodobě komplikují obnovu lesních porostů. Současně připomínají, že hospodářská zvířata tvoří podle citovaných studií přibližně jedno procento vlčí potravy a škodám lze předcházet vhodným zabezpečením stád.
V souvislosti s výsledky monitoringu upozorňují ochranáři i na zásady chování při kontaktu s vlkem v přírodě, kdy by měli lidé zachovat klid, mluvit nahlas a pozvolna opustit místo, ale i na problematiku pytláctví. Připomínají čtyři mrtvé mladé vlky nalezené na Jesenicku v roce 2025 i případ vlka s ustřelenou přední končetinou, jehož zachytil monitoring ochránců přírody. "Pokud by se případy pytláctví vlků v Jeseníkách opakovaly, skupina ekologických organizací je připravena podat trestní oznámení a vyhlásit významnou finanční odměnu za informace vedoucí k dopadení pachatelů trestných činů," dodal Bačík.
