Speleologové hodlají pokračovat v průzkumu jeskyně Svážná studna u Rudice na Blanensku, kde se o víkendu zranil jeden z nich. Očekávají další objevy. Jeskynní systém objevili poměrně nedávno, tu část, kde se muž zranil, teprve v roce 2022.
V pondělí to vysvětlil Vít Baldík, předseda skupiny ZO 6-14 Suchý žleb, která má přes 20 členů a v jeskyni dlouhodobě bádá. Dosud objevená část jeskynního systému Svážné studny má podle něj zhruba kilometr.
Průzkum v oblasti začal už v 90. letech minulého století, kdy se vědělo, že v tamním závrtu mizí drobný potůček. Hlavní objev přišel až v roce 2003, kdy se speleologové puklinou dostali do tehdy neznámých prostor. Od té doby v jeskyni pokračují v průzkumu.
Zatím objevili tři hlavní větve – jedna má asi 90 metrů, druhá 70 metrů a poslední, kde se o víkendu jeden z jeslyňářů zranil, vede do hloubky asi 120 metrů. Tuto větev jeskyňáři objevili teprve v roce 2022.
Cílem byla hluboká propast s vodou. A hledat cestu dál
Trojice mužů, která se v sobotu vydala do této části jeskyně, neměla podle Baldíka v plánu dojít až na její konec. Větev končí asi 47metrovou propastí s vodou. Kdyby se úraz stal až tam, znamenalo by to podle Baldíka další hodiny záchranných prací navíc. "Mířili prozkoumat puklinové místo nad propastí, jestli je tam průvan. Pokud by byl, znamenalo by to, že jeskyně v místě pokračuje dál. Tam ale nedošli, zranění se stalo po cestě,“ uvedl Baldík.
Jeskyně má podle něj značný potenciál pro objevy, a to právě kvůli drobnému potůčku, který do ní vtéká. Když speleologové vodu obarvili a sledovali její cestu podzemím, objevila se barva v Rudickém propadání, vzdáleném vzdušnou čarou asi 1,5 kilometru od Svážné studny. "To znamená, že je obrovský potenciál rozšířit systém Rudické propadání – Býčí skála o napojení na Svážnou studnu. Kdy jeden a půl kilometru vzdušnou čarou může v podzemí znamenat klidně tři kilometry chodeb,“ popsal Baldík.
Jeskyňáři nejsou jen pošuci, ale skutečně bádají
ZO ČSS 6-14 Suchý žleb má nyní 23 členů a kromě Svážné studny zkoumá také jeskyně na Harbešské plošině či v Suchém žlebu. V krasu je přes 1100 jeskyní, z toho jen pět je jich běžně přístupných. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kam v posledních letech zavítá kolem 200 000 lidí ročně. Kromě pětice přístupných jeskyní v krasu mohou lidé po dohodě navštívit i několik dalších neupravených jeskyní. Některé další jeskyně se dají navštívit volně, do jiných je ale vstup zakrytý a mohou do nich právě jen jeskyňáři, kteří v některých z nich bádají.
Jeskyni se v sobotu vydali prozkoumávat tři jeskyňáři, jeden z nich se ale zranil. V jeskynním systému zůstal odhadem v 50 až 70metrové hloubce, od vstupu byl 250 až 300 metrů. Hasiči na místě zasahovali od sobotního odpoledne, na povrch se raněný dostal bezmála 21 hodin od oznámení komplikací. Záchranáři jej poté převezli do Fakultní nemocnice Brno, kde dnes absolvoval operaci, jeho stav je stabilizovaný. Měl zlomený kotník.
