Pražské arcibiskupství v současnosti nechystá prodej gotické Jindřišské věže, o kterou v minulosti projevilo zájem zhruba 30 potenciálních kupců včetně hlavního města. Arcibiskup Stanislav Přibyl říká, že církev nemusí každý svůj majetek okamžitě proměnit v peníze.
Arcibiskup Stanislav Přibyl v případě gotické Jindřišské věže, kterou vlastní pražské arcibiskupství, nevidí důvod, proč by ji nyní museli prodávat. Myslí si, že jsou jiné hodnoty než podnikatelské a finanční a církvi sluší ne všechno hned monetizovat. Prodej věže, kterou nabídlo arcibiskupství ke koupi v roce 2022 a zájem o ni projevilo 30 potenciálních kupců včetně hlavního města Prahy, teď není aktuální záležitost. Přibyl to řekl v rozhovoru.
V pastýřském listě na začátku školního roku Přibyl připomněl, že se blíží hospodářská odluka církve od státu. Podle zákona o majetkovém vyrovnání v roce 2030 skončí podpora provozu církví, která se od roku 2000 kontinuálně snižuje. Následovat bude výplata finanční náhrady ve splátkách do roku 2042.
"Objevuje se otázka, zda se po roce 2030, respektive 2042, uživíme sami. Navzdory všem problémům je naše hospodaření nastavené dobře a základní potřeby, které bude potřeba financovat, to znamená především personální náklady, náklady na údržbu majetku a především náklady na neziskovou činnost církve, budou zajištěny," prohlásil Přibyl. "Máme dlouhodobé strategické plány, které ukazují, že nebudeme nějak zvlášť bohatí, ale budeme schopni se uživit," dodal.
V této souvislosti Přibyl nedávno podotkl, že církev nemá být rentiérem, který žije jen z výnosů svých "sýpek, akcií nebo jiných investic"."Máme nějaký historický majetek, lesy a nemovitosti. A je tady investiční činnost pražského arcibiskupství v podobě stavby nájemních bytových domů. Při počtu bytů, který teď máme, vidíme, že tudy vede cesta. A pak máme nějaké doplňkové činnosti. Prostě to vypadá, že přežijeme jak rok 2030, tak 2042. Z toho je taky vidět, že ne všechno, co se dělalo, bylo úplně špatně," uvedl Přibyl.
Podle Deníku N pomocný biskup pražský Zdenek Wasserbauer a bývalý ekonom arcidiecéze Karel Štícha podepsali řadu pro arcibiskupství nevýhodných dohod. Wasserbauer odpovídal jako generální vikář za ekonomiku v letech 2016 až 2020.
"Článek se mi jeví jako jednostranný. Čtu ho tak, že Karel Štícha neměl možnost se vyjádřit k auditu, ze kterého autor článku pravděpodobně čerpal informace. Přitom Karel Štícha je člověk, který se zásadním způsobem zasloužil o to, že máme majetkové vyrovnání mezi státem a církví. Pokud se to, co se v článku popisuje, skutečně tak stalo, vidím to spíše jako manažerské rozhodnutí, které se zpětně jeví jako chybné, než jako nějakou snahu o nepoctivost a trestnou činnost. Po mém příchodu na arcibiskupství jsme zahájili vlastní interní šetření hospodaření ve spolupráci s externími advokáty. Ti prověřují obchodní smlouvy a vyhodnocují, zda některé z nich Arcibiskupství pražské nepoškodily," sdělil Přibyl.
Wasserbauer je v současné době světící biskup a nemá přímou výkonovou moc. Sedmdesátiletý Štícha již zaměstnancem arcibiskupství není. "Všichni, kteří udělali nějaké věci, které jsou dnes chápané jako podezřelé, nemají na arcibiskupství žádný reálný ekonomický, manažerský ani správní vliv," zdůraznil Přibyl.
