Česká republika se při hlasování Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu zdržela a jako jediná země EU nepodpořila rezoluci vycházející ze stanoviska Mezinárodního soudního dvora. Podle Greenpeace se tím zařadila po bok ropných států a poškodila svou mezinárodní pověst. Kritika míří i na vládu premiéra Andreje Babiše, která čelí obvinění z popírání klimatické krize.
Za ostudu a politickou chybu označila ekologická organizace Greenpeace ČR nepodpoření rezoluce Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu Českou republikou. V tiskové zprávě to dnes uvedl vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican. Česká republika s rezolucí nesouhlasila jako jediný stát EU a při středečním hlasování se zdržela. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků.
Greenpeace ČR považuje stanovisko české vlády za další důkaz popírání klimatické krize. "Dosud to bylo doménou Motoristů, ale teď už se to stává politikou celé vlády. Projevuje se to doma, kde MŽP dostalo na letošní rok výrazně seškrtaný rozpočet, a teď i navenek v mezinárodním prostředí," uvedl Bican. Rozpočet MŽP pro letošní rok činí zhruba 20,96 miliard Kč, tedy téměř o 376 milionů Kč méně než loni, kdy byl 21,33 miliard Kč.
Česká republika podle organizace stanoviskem v OSN opustila společenství států Evropské unie a přidala se k ropným zemím, čímž výrazně poškodila svou pověst. "Andrej Babiš by měl co nejdříve odpovědět, zda se skutečně jedná o nový směr jeho vlády, a zda v ní mají hlavní slovo Motoristé. Pokud ano, odpovědnost za výsledné škody ponese především on: protože to on je vzal do vlády a dosadil do čela klíčových resortů," řekl Bican.
Valné shromáždění OSN po několikaměsíční debatě podpořilo závěry ICJ. Pro rezoluci hlasovalo 141 států. Bělorusko, Írán, Izrael, Jemen, Libérie, Rusko, Saúdská Arábie a Spojené státy hlasovaly proti. Česká republika se připojila k 27 státům, mezi kterými jsou významní producenti ropy a plynu jako Katar, Bahrajn, Kazachstán či Kuvajt, a hlasování se zdržela.
ICJ ve svém stanovisku rovněž tvrdil, že za určitých podmínek by bylo možné žádat po státech, které neplnění své klimatické závazky, odškodnění a kompenzace. Podle agentury AFP z rezoluce po vyjednávání vypadl návrh na zřízení mezinárodního registru škod způsobených neplněním klimatických závazků, který měl shromažďovat poznatky použitelné při sporech o odškodnění.
Na druhou stranu ale rezoluce podpořila možnost, aby státy, které změny klimatu výrazně poškozují, mohly vést se státy, které neplní své klimatické závazky, spory o odškodnění. Rezoluce státy také vyzývá, aby plnily své mezinárodní závazky a usilovaly o to, aby nárůst teplot do konce století nepřesáhl 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou.
