Syřan Mustafa Chálid Alván se po 15 letech vrátil do válkou poničeného Homsu. V domě svého syna zboural falešnou zeď, za kterou před režimem Bašára Asada ukryl stovky knih včetně tehdy zakázané islámské literatury. Přes 90 procent jeho sbírky přežilo bombardování bez úhony.
Po více než deseti letech strávených v uprchlickém táboře mohl Mustafa Chálid Alván konečně strhnout falešnou zeď ve svém domě v Sýrii, za níž před silami někdejšího diktátora Bašára Asada ukrýval řadu knih s islámskou literaturou, napsala agentura AFP. Když se po 15 letech vrátil domů do Homsu ve střední Sýrii, našel tento stoupenec Muslimského bratrstva stovky svých knih v neporušeném stavu. Mezi nimi byly i cenzurované spisy Egypťana Hasana Baná, zakladatele sunnitského islamistického hnutí, a Sajjida Kutby, jednoho z hlavních teoretiků a představitelů radikálního proudu tohoto uskupení.
"Tato knihovna je můj poklad, budoval jsem ji postupně," svěřil se agentuře AFP 72letý muž, který vlastní také sbírky básní, vědecké publikace a knihy o islámském učení.
Syrská větev Muslimského bratrstva patřila k hlavním odpůrcům Bašárova otce Háfize, který hnutí krvavě potlačil. V roce 1982 jeho síly ve městě Hamá tvrdě zlikvidovaly povstání Muslimského bratrstva, při němž podle různých zdrojů zahynulo 10.000 až 40.000 lidí.
Podle Alvána byl tento masakr pro Syřany zásadním zlomem. "Byl jsem zdrcen," vzpomíná a hovoří o svém tehdejším strachu. Navzdory rizikům však knihy i tak sbíral.
Když však v roce 2011 po celé zemi vypukly protivládní demonstrace, obával se, že jeho podpora opozice by mohla ohrozit jeho knihovnu. Homs, kde se protivládní frakce poprvé chopily zbraní, byl tehdy považován za hlavní město revoluce a síly Bašára Asada tam proti opozici násilně zakročily.
Na konci roku 2011 Alván přemístil své knihy do bytu, který právě pořídil pro svého syna, a poté musel kvůli obléhání město opustit. "Nikdo nevěděl, že ten dům vlastním," vysvětluje. "Přišli mi na pomoc zastánci revoluce a společně jsme postavili zeď, abychom knihovnu ukryli."
Po pádu Asadova režimu v prosinci 2024 se Alván vrátil do Homsu, kde zjistil, že jeho dům byl vážně poškozen. Během jeho nepřítomnosti byla čtvrť Bajáda, kde se nachází jeho i synův dům, těžce bombardována. Poháněn strachem a zároveň nadějí tento sedmdesátník zeď zboural a zjistil, že více než 90 procent jeho sbírky zůstalo neporušených.
Nové islamistické úřady v čele s Ahmadem Šarou, bývalým džihádistou, stojí před náročným úkolem sjednotit hluboce rozdělenou zemi. Od nástupu nové prozatímní vlády k moci se v knihkupectvích volně prodává řada knih, které byly za Asadovy éry zakázány. Některé z nich popisují mučení v syrských věznicích nebo se zabývají radikální islámskou teologií.
Homs zůstává hluboce poznamenán více než desetiletím války. Město známé svou náboženskou rozmanitostí bylo během konfliktu dějištěm náboženského násilí a od Asadova pádu se tu odehrálo několik útoků proti alavitské komunitě. Pro Alvána a mnoho dalších však samotná skutečnost, že již nejsou kvůli svým názorům ohrožováni, představuje úlevu. "Nejkrásnějším okamžikem mého života bylo zjištění, že knihovna je ve výborném stavu," vypráví. "Doufáme, že vláda převezme odpovědnost za oběti, které byly v Sýrii přineseny."
