Liberec se rozhodl pro humánnější způsob regulace počtu městských holubů. V nevyužívaných prostorách radničního podkroví vznikne městský holubník, který má udržet populaci na nízké úrovni. Místo dřívějších drastických metod odchytu a utrácení budou pracovníci v holubníku pravidelně vyměňovat skutečná vejce za falešná. Město očekává zprovoznění projektu, který vyjde na 400 tisíc korun, už během letošního podzimu.
Liberec zřídí v nevyužívané části podkroví historické radnice v horním centru města městský holubník. Slibuje si od něj, že udrží populaci holubů ve městě na současné přijatelné úrovni. Náměstek primátora Jiří Janďourek (Starostové pro Liberecký kraj) očekává, že v budově radnice bude holubník od podzimu.
"Problém z hlediska populace holubů tady není, ale očekáváme, pokud není regulován, že může zase nastat. To znamená, snažíme se tomu předejít tím, že vybudujeme městský holubník," řekl náměstek.
Podle loňského monitoringu holubí populace, který byl zaměřený na širší oblast centra města a sídliště Rochlice, žije ve stotisícovém Liberci podprůměrný počet holubů. Odhadem to je 200 až 300 jedinců, což odpovídá spíše malým městům s počtem kolem 10.000 obyvatel.
V minulosti se vedení města snažilo regulovat počet holubů za pomoci dravců nebo odchytem holubů s následným zplynováním. Tuto metodu naposledy použilo zhruba před deseti lety, kdy bylo odchyceno a utraceno 150 holubů. Využití holubníku je podle náměstka výrazně humánnější metoda. Jde o místo, kde se cítí holub bezpečně, má tam i krmení a snáší vajíčka. "Populaci regulujeme tím, že jim odebíráme vajíčka, dáváme místo toho falešná vajíčka a tím regulujeme ten počet," dodal Janďourek.
V jedné snůšce mají holubi dvě vejce, přičemž odchovají tři až šest mláďat za rok. Navržený holubník je zhruba pro 150 holubů. "Bude to vestavba do půdního trámoví v části podkroví radnice, kam nechodí prohlídky turistů," uvedla mluvčí radnice Jana Kodymová. Náklady na vybudování holubníku vedení města odhaduje na 400.000 korun.
Druh, který je dnes nazýván městský holub, je zdivočelou variantou holuba domácího, vzniklého domestikací holuba skalního. Městské budovy a sochy nahrazují holubům přirozené prostředí, kterým jsou zejména skály a útesy, což je také důvodem, proč se drží v blízkosti člověka a v městských sídlech, obcích. Dříve se holubi chovali kvůli masu i pro jejich jedinečnou schopnost orientace. Holubníky pak bývaly běžnou součástí venkovských sídel.
