Výběr informací o žalobách na české prezidenty kvůli jejich výrokům (poslanec Motoristů Filip Turek podá žalobu na ochranu osobnosti na prezidenta Petra Pavla kvůli zdůvodnění, proč ho Pavel odmítá jmenovat ministrem životního prostředí):
- V roce 1993 se před soudem ocitl prezident Václav Havel, kterého žaloval vydavatel Necenzurovaných novin Petr Cibulka kvůli kritice tohoto listu, který začátkem 90. let zveřejnil neoficiální seznamy spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti. Havel v rozhovoru pro polský deník Gazeta Wyborcza v červenci 1993 řekl, že zveřejnění seznamu způsobilo nezměrný počet lidských tragédií, tato jeho slova převzala i česká média.
- Soudy ale Cibulkovu žalobu odmítly. Městský soud v Praze její projednávání poprvé zastavil již v květnu 1994, neboť Havel poskytl rozhovor jako prezident při výkonu funkce, nikoli jako soukromá osoba. Soud konstatoval, že podle ústavy prezident není z výkonu funkce odpovědný. Cibulka se odvolal a Vrchní soud v Praze toto rozhodnutí zrušil. Městský soud poté rozhodl znovu a ve stejném duchu. Koncem roku 1996 pak vrchní soud už Cibulkovo dovolání zamítl.
- Při jednání u městského soudu Cibulka v prosinci 1993 pronesl na adresu Václava Havla výrok "Vašku, jsi prase, jsi hovado", za který byl obviněn z trestného činu hanobení prezidenta republiky. Začátkem března bylo vyšetřování tohoto skutku ukončeno a s návrhem na podání obžaloby předáno Městskému státnímu zastupitelství v Praze. Trestní řízení proti Cibulkovi však prezident Havel zastavil.
- Na Miloše Zemana podal kvůli jeho slovům, která pronesl v době prezidentského mandátu, jeho někdejší poradce Zdeněk Šarapatka. Tehdejší prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost, ten ale v době, kdy byl Zeman premiérem, odešel z úřadu vlády po dohodě.
- Sporem se následně zabývaly soudy. Šarapatka docílil omluvy od ministerstva financí (MF), protože podle tehdejšího výkladu nešlo prezidenta přímo žalovat za výrok, který souvisí s výkonem jeho funkce. Soudy žalobě vyhověly a ministerstvo se Šarapatkovi v září 2020 omluvilo. Ústavní soud ale v únoru 2021 předchozí rozhodnutí soudů na návrh MF zrušil. Podle rozhodnutí Zemanův výrok nesouvisel s výkonem prezidentské funkce, a je tak nutné žalovat přímo jeho.
- Spor se tak vrátil k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který v říjnu 2021 Šarapatkovu žalobu na ochranu osobnosti z procesních důvodů zamítl. Šarapatka následně podal na Zemana novou žalobu k rakovnickému okresnímu soudu. Ten v v květnu 2022 rozhodl o tom, že se Šarapatkovi musí omluvit přímo Zeman, nikoliv stát. Sporem se na základě Zemanova odvolání zabýval ještě Krajský soud v Praze, který v listopadu 2022 verdikt okresního soudu potvrdil.
- V lednu 2023 ještě Nejvyšší soud vyhověl prezidentovu návrhu na odklad vykonatelnosti verdiktu. Zeman se nakonec omluvil až v dubnu 2024, tedy po odchodu z Pražského hradu. A to až poté, co na něj Šarapatka podal exekuční návrh kvůli tomu, že omluva nepřišla ve stanovené lhůtě.
- Známý je také vleklý spor o omluvu za výrok hanobící novináře Ferdinanda Peroutku, který podle Zemana napsal v době nástupu nacismu článek s název "Hitler je gentleman". Zeman výrok o Peroutkovi pronesl v lednu 2015 na Pražském hradě při akci k 70. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim. Prakticky ihned se proti jeho slovům ohradili nejen historici, ale i Sdružení Ferdinanda Peroutky a novinářova vnučka Terezie Kaslová.
- Kritici Zemanova tvrzení poukazovali zejména na to, že údajná Peroutkova fascinace nacismem je nesmyslná už vzhledem k tomu, že novinář za války prošel nacistickým koncentračním táborem. Zeman přes výhrady odborníků na Peroutkovo dílo trval na tom, že článek četl. Hledání textu se téměř půl roku marně věnoval jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman v dubnu 2015 při návštěvě Mariánských Lázní slíbil, že pokud se článek nenajde, omluví se. Později ovšem prohlásil, že se omluví jen za nenalezení textu, nikoli za výrok samotný.
- Následovala série soudů a v říjnu 2019 padl nepravomocný verdikt, že se stát za Zemanova slova nemusí Kaslové omlouvat. Už v květnu 2018 Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že pokud prezident při výkonu své funkce někomu způsobí újmu, lze žalovat stát a žádat náhradu. NS také zmínil, že pokud není možné příslušný úřad určit podle zákonného vymezení rolí, tak "jedná za stát ministerstvo financí".
- Odvolací Městský soud v Praze v červenci 2020 rozhodl, že se stát omluvit musí, a to právě prostřednictvím ministerstva financí. MF podalo dovolání k Nejvyššímu soudu, který poté prodloužil lhůtu pro omluvu do doby, než ve věci rozhodne. NS převzal spis a dvě dovolání ve sporu těsně před Vánoci 2020, v polovině října následujícího roku verdikt potvrdil. Omluvu poslalo ministerstvo financi Kaslové počátkem listopadu 2021.
