Bezpečnostní složky zadržely na Ukrajině a v sousedním Moldavsku deset lidí, kteří jsou podezřelí z plánování atentátů na ukrajinské činitele, známé osobnosti a cizince na příkaz Moskvy. Podle agentury AFP to v pátek uvedla ukrajinská generální prokuratura. Podle serveru RBK-Ukrajina byl jedním ze zamýšlených cílů mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR a zástupce vedoucího koordinačního štábu pro zacházení s válečnými zajatci Andrij Jusov. Rusko se k obvinění nevyjádřilo.
"V rámci práce společného vyšetřovacího týmu ukrajinských a moldavských bezpečnostních složek byla odhalena organizovaná skupina, která připravovala nájemné vraždy známých ukrajinských občanů a cizinců," uvedl ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko.
Na Ukrajině bezpečnostní složky podle něj při raziích zadržely sedm lidí, v Moldavsku pak další tři, včetně organizátora. Při prohlídkách zabavily peníze, zbraně, výbušniny a našly komunikaci mezi podezřelými a jejich ruskými kurátory, stojí v prohlášení.
Vyšetřování podle Kravčenka ukázalo, že členové sítě jednali pod dohledem ruských tajných služeb. "Shromažďovali informace o pohybu, životním stylu, místech odpočinku i bydlišti určitého okruhu osob, aby zorganizovali jejich vraždu za peněžní odměnu," uvádí prokuratura v prohlášení. Za tímto účelem byli podle informací RBK-Ukrajina rekrutováni moldavští občané, kteří pak byli vysláni na Ukrajinu, aby tam vybrané oběti zlikvidovali.
"Za každou vraždu ruská strana slíbila pachatelům až 100 000 dolarů (téměř 2,1 milionu Kč). Částka závisela na známosti a vlivu potenciální oběti," prohlásil Kravčenko. Mezi zamýšlenými potenciálními oběťmi podle něj figurovaly známé osobnosti na Ukrajině, jmenoval přitom Andrije Jusova z vojenské rozvědky HUR a koordinačního štábu pro zacházení s válečnými zajatci.
Záměrem organizátorů bylo vyvolat společenský ohlas, negativní mediální pokrytí bezpečnostní situace a využít to k podvratné činnosti proti Ukrajině, stojí dále v prohlášení.
Moldavsko v dřívějším prohlášení potvrdilo společné vyšetřování spiknutí zaměřeného na "fyzickou likvidaci několika veřejně známých osobností na Ukrajině", poznamenala AFP. Moskva se k těmto tvrzením bezprostředně nevyjádřila.
Kyjev už dříve vinil Rusko, které před čtyřmi lety Ukrajinu vojensky napadlo, ze snahy zabít několik vysoce postavených představitelů, včetně prezidenta nebo šéfa tajné služby, uvedla AFP.
Od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu byla mezitím zabita řada vysoce postavených ruských vojenských představitelů, přičemž Moskva z útoků obvykle viní Ukrajinu. Ukrajinská vojenská rozvědka se k některým z těchto útoků přihlásila, u některých svou účast popřela. Kyjev ji odmítl například u nedávného incidentu, kdy byl postřelen zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimir Alexejev.
