Kyperské předsednictví EU je podle prezidenta Nikose Christodulidise jiné, a to hned z několika důvodů. Kypr je jednou z nejmenších zemí Evropské unie, nachází se velmi blízko zemí Blízkého východu a navíc je zároveň jediným státem sedmadvacítky pod zahraniční okupací, proto velmi dobře rozumí situaci, ve které se nyní nachází Ukrajina.
Prezident to řekl v debatě se skupinou novinářům, včetně ČTK, kteří navštívili Kypr u příležitosti zahájení kyperského předsednictví v Radě EU. Právě dnes dorazila na návštěvu Kypru i Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou.
"Pro nás je předsednictví národním posláním, národní prioritou," řekl kyperský prezident hned na úvod s tím, že na přípravách šéfování unii země pracovala poslední dva roky. Christodulidis by chtěl, aby Kypr během následujících šesti měsíců v čele bloku něco změnil mimo jiné tím, že se zaměří na agendu EU a bude rovněž řešit mezinárodní krize. "Je výhoda být malým členským státem. Je pro nás velmi snadné odložit stranou národní agendu a soustředit se na agendu evropskou," dodal prezident.
Za další výhodu ostrova ve Středozemním moři označil jeho polohu velmi blízko zemím Blízkého východu. "Let do Libanonu trvá 18 minut. Tel Aviv je 30 minut. Jordánsko 35 minut. Damašek 20 minut. Egypt 50 minut," vyjmenoval Christodulidis. Kypr se chce proto zaměřit i na posilování vztahů s těmito státy. Současný kyperský prezident má s šéfováním EU zkušenosti již z minulosti, v roce 2012 totiž působil v Bruselu jako mluvčí tehdejšího vůbec prvního kyperského předsednictví.
Jednou z hlavních priorit kyperského předsednictví je Ukrajina, která čelí již téměř čtyři roky ruské agresi. "Jsme jedinou zemí EU, která je pod zahraniční okupací a Ukrajině tak rozumíme mnohem lépe, než jiné členské státy," prohlásil prezident.
Třetí největší ostrov ve Středozemním moři je rozdělený od turecké invaze z roku 1974, která byla reakcí na pokus o převrat nacionalistických kyperských Řeků usilujících o připojení ostrova k Řecku. Mezinárodně uznávaná je jen řecká část ostrova, která je od roku 2004 členem Evropské unie, tureckou část uznává pouze Ankara. Severokyperská turecká republika kontroluje zhruba třetinu ostrova. Všechny dosavadní pokusy o vyřešení kyperské otázky byly neúspěšné a mírové rozhovory se ocitly ve slepé uličce v roce 2017.
Za velmi důležitý označil kyperský prezident rovněž fakt, že jeho země se odklonila od pozice státu s "jediným problémem". "Pamatuji si, že mnoho let jsme pokaždé žádali o intervenci, kdykoli se zmínilo slovo Turecko či vztah mezi EU a Tureckem. To už neplatí," uvedl Christodulidis. Zemi se podle něj daří i ekonomicky, tempo růstu ekonomiky je přes tři procenta a poprvé od roku 2008 se míra nezaměstnanosti pohybuje pod pěti procenty.
Priority svého předsednictví Kypr představil již na konci prosince; země chce usilovat o autonomní unii, která je otevřená světu. "Autonomnější unie bude prokazovat nezbytnou vnitřní sílu ke spolupráci s externími partnery kdykoli je to možné, a zároveň bude v případě potřeby jednat nezávisle," píše se na stránkách kyperského předsednictví. "Autonomie dává vzniknout síle a z této síly vzejde větší autonomie," dodává text. Kypr uvedl, že ve svém předsednictví chce působit jako zodpovědný a poctivý nestranný moderátor jednání, aby zajistil, že "se výzvy promění v příležitosti a že ambice budou propojeny s činy a hmatatelnými výsledky".
