Zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let a mobilů ve školách je nutný, sám o sobě ale nestačí. Podle psychiatra Michala Goetze z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně musí být doplněn podporou rodin a investicemi do dětské psychiatrie. Bez otevřené komunikace v rodině a rozvoje digitální gramotnosti problémy duševního zdraví dětí nevyřešíme, shodují se odborníci v tiskové zprávě ČLS JEP.
Mozek dospívajících je na sociální sítě zvláště citlivý
"Sociální sítě jsou navrženy tak, aby maximalizovaly udržení pozornosti pomocí personalizovaného obsahu a nekonečného scrollování. V dospívání je toto chování obzvlášť problematické, protože adolescenti mají systémy odměny v mozku zvýšeně citlivé na sociální zpětnou vazbu, jako jsou lajky a komentáře," vysvětlil Goetz, který je zároveň ředitelem Dětské psychiatrické nemocnice Opařany.
Podle něj časté kontrolování sítí mění funkční aktivitu mozku v oblastech odpovědných za emoce a regulaci impulzů. Dospívající tak čelí bezprecedentnímu nárůstu úzkostně-depresivních stavů, které jsou vyvolány nereálnými očekáváními a ztrátou skutečných sociálních interakcí.
Nebezpečný obsah: od sebepoškozování až po sebevraždy
"Uživatelé mají tendenci vyhledávat obsah v souladu se svou aktuální náladou. Expozice obsahům o sebepoškozování či suicidiu u zranitelných mladistvých pak přímo souvisí s vyšší mírou těchto rizikových projevů v realitě," dodal. Suicidiem odborníci nazývají sebevraždu.
Podle vědeckého sekretáře České pediatrické společnosti ČLS JEP Jana Lebla se pak u nich často čas strávený u obrazovek postupně prodlužuje, zároveň se jim zhoršuje spánek a postupně se stahují z reálného světa.
Kdy zpozornět a vyhledat odborníka
"Pokud dítě ztrácí zájem o koníčky, izoluje se, špatně spí nebo mění stravovací návyky, může jít o důsledek on-line tlaku. V takovém případě neváhejte vyhledat odborníka," doplnila odborná společnost.
Odborníci se shodují, že jednoduchý věkový zákaz sám o sobě nestačí. "Děti a mladší adolescenti mají méně zkušeností v kritickém hodnocení obsahu a nastavování hranic. Proto je nezbytná kombinace rozumných pravidel, otevřené komunikace v rodině a rozvíjení digitální gramotnosti," vysvětlila předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Alena Šebková.
Kde rodiče selhávají, musí zasáhnout stát
V rodinách, kde nelze nastavení pravidel realisticky očekávat, by podle ní mohla být státem nastavená bariéra významným ochranným faktorem. "Očekávat, že to zvládnou rodiče sami, je iluzorní a svým způsobem alibistické," uvedl Goetz.
"Týmy neurovědců denně vymýšlejí, jak obejít přirozené kontrolní mechanismy vyvíjejícího se mozku s cílem maximalizovat touhu dětí setrvávat na sociálních sítích a dávat přednost tomuto trávení času před jinými aktivitami," dodal. Podle něj dítě v takovém případě vnímá rodiče jako uzurpátory, pokud mu v návratu na síť brání.
Regulace bez investic do psychiatrie nestačí
Jakákoliv regulace musí být podle odborníků doprovázena okamžitým navýšením kapacit dětské psychiatrie a psychologie. Stát musí zároveň investovat do projektů osvěty pro rodiče o digitální hygieně.
Odborníci doporučují rodičům nedávat dětem mobil do ruky do dvou let věku a nepoužívat obrazovku jako nástroj k utišení emocí nebo nudy dítěte. Digitální zařízení podle nich nepatří k jídelnímu stolu a do ložnice, měla by se vypínat 90 minut před spaním, protože negativně ovlivňují kvalitu spánku.
Jděte příkladem: děti kopírují chování rodičů
Důležitý je podle odborníků také správný příklad. "Rodič nemůže vyžadovat omezení u dětí, pokud sám tráví čas na telefonu v jejich přítomnosti," uvedli v tiskové zprávě. Zároveň je potřeba vysvětlovat dětem, že svět na sítích je upraven filtrem a často neodpovídá realitě, a mít přehled o tom, jaký obsah na sítích sledují.
S myšlenkou na zákaz používání sociálních sítí u dětí po vzoru Francie přišel premiér Andrej Babiš (ANO) v únoru, spíše k zákazu se kloní také prezident Petr Pavel. Například podle opozičních Pirátů ale případná restrikce neřeší podstatu problému.
