U koní v Česku se objevil jeden z druhů nemoci leishmaniózy, který je přenosný i na lidi. Vědci mezi lety 2019 až 2023 popsali čtyři nezávislé případy, a to v Olomouckém, Pardubickém a Ústeckem kraji. Jak se do ČR nemoc dostala a jaký hmyz ji přenáší, vědci neví, hledají proto přenašeče a snaží se zjistit další případy, aby mohli zamezit šíření.
Výzkumníci vyzývají také chovatele, aby si více všímali příznaků nemoci. Na výskyt upozornila Česká zemědělská univerzita (ČZU). Ročně ve světě onemocní více než milion lidí, zhruba 30.000 v důsledku nemoci zemře.
"Ty čtyři případy, které jsme našli, spolu nesouvisí a ta nákaza neputuje, takže ona někde koluje, aniž by se o ní vědělo. Je přehlížená," řekl David Modrý z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU.
Od roku 2023 zatím vědci neví o dalším případu. Leishmanióza totiž nepatří v EU mezi nákazy povinné hlášením, Státní veterinární správa (SVS) tak nemá žádnou oficiální statistiku potvrzených případů onemocnění, uvedla. Diagnostiku podle Modrého komplikuje i to, že část infekcí leishmaniózy může připomínat sarkoid, kožní nádor často diagnostikovaný u koní. "My si myslíme, že řada případů, které jsou diagnostikované jako sarkoid, ve skutečnosti můžou být leishmanióza," uvedl Modrý.
Podivná neznámá infekce...
Leishmaniózy existují desítky druhů. Zatímco jiným druhům leishmaniózy se vědci věnují už po desetiletí, o infekci potvrzené v Česku mnoho informací nemají, protože se dosud ve střední Evropě nevyskytoval. "Na té nemoci je nejzajímavější to, že vlastně o ní vůbec nic nevíme. Je to takové tajemné onemocnění v celosvětovém kontextu, a teď ještě navíc se vyskytlo překvapivě u nás, což vlastně nikdo moc nečekal," sdělil Modrý.
Zmíněný druh nákazy se objevuje i v dalších zemích, v posledním týdnu se podle Modrého objevily například dva případy u koní ve Francii.
Podle Modrého existuje víc teorií, jak se šíří - buď se mohla do Česka dostat s již nakaženým koněm nebo prostřednictvím jiného zvířete. "Není pochyb o tom, že infekci přenáší krvesající dvoukřídlý hmyz. O kterého přenašeče se ale v ČR jedná, zatím nevíme, intenzivně po něm pátráme," dodal Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Vědci dosud při svých výzkumech například zjistili, že infekce je schopná přežívat i v experimentálních hlodavcích. Výzkum je ale bez dalších vzorků komplikovaný. "Potřebovali bychom najít další případy a na základě dalších infikovaných stád nebo skupin koní postupně analyzovat, jak se tam nemoc přenáší, a co s ní dělat, aby se zabránilo šíření," řekl Modrý.
U koní se nemoc projevuje jako zduřelé kožní uzly v okolí očí nebo jinde na hlavě, které se s rozvojem onemocnění mohou měnit v plošné otevřené rány. Kdysi se leishmanióza vyskytla ve světě i u krav nebo krys, uvedl Modrý.
Pro lidi nebezpečnější než pro koně
Zatímco u koní je nákaza léčitelná, pro lidi je více nebezpečná, protože se projevuje jako celkové onemocnění, kdy nevznikají kožní léze, ale parazit proniká do vnitřních orgánů. "U lidí s poruchami imunity může způsobit smrtelnou infekci," dodal Modrý.
Modrý předpokládá, že se onemocnění bude šířit dál, vědci proto vyzývají chovatele, aby si častěji všímali příznaků, a také by podle nich pomohlo, kdyby veterinární lékaři nemoc zařadili mezi hypotetické diagnózy.
Na výzkumu spolupracuje s terénními veterináři a majiteli koní tým složený z odborníků z Masarykovy univerzity v Brně, ČZU, Veterinární univerzity Brno, Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd, Státního veterinárního ústavu a Univerzity veterinární medicíny ve Vídni.
