Plánované zastropování poplatku za správu penzijních fondů na 0,5 procenta může podle zástupců penzijních společností omezit získávání nových klientů i možnosti investování. Do roku 2029 by podle jejich odhadu mohl počet účastníků klesnout až o milion, zatímco ministerstvo financí očekává nárůst o 600.000 lidí.
Vládní změny v pravidlech a podpoře penzijního spoření mohou místo očekávaného nárůstu počtu účastníků přinést do tří let úbytek až milionu lidí v systému, zhoršení diverzifikace portfolií a odliv kapitálu z Česka. Novinářům to dnes řekli zástupci Asociace penzijních společností ČR. Asociace proto navrhla úpravu parametrů, která podle ní zachová dlouhodobou funkčnost pilíře a stále bude pro klienty znamenat výrazně nižší poplatky. Počítá s umožněním účtování nákladů podkladových aktiv na vrub fondů a zachování odměny za zhodnocení, ovšem ve snížené výši a uplatňované pouze na výnos nad inflaci.
Podle současného nastavení reformy by se od roku 2027 stal jediným příjmem penzijních společností poplatek za správu zastropovaný na 0,5 procenta z objemu spravovaných prostředků. Průměrné celkové náklady doplňkového penzijního spoření přitom v roce 2025 dosahovaly 1,0 procenta, z toho připadlo 0,4 procenta na distribuci a marketing, 0,21 procenta na asset management a 0,39 procenta tvořily administrativa a ostatní náklady. Takto nízko nastavený strop neposkytuje dostatečný prostor pro pokrytí nákladů spojených se získáváním nových klientů a s nákupem široké palety investičních nástrojů, uvedl prezident asociace Radek Moc.
Predikce ministerstva financí počítá s tím, že díky levnějšímu penzijnímu spoření přibude v systému 600.000 nových účastníků. Realita však podle Moce indikuje pokles až o milion klientů, a to už v roce 2029. Při poplatku za správu 0,5 procenta by totiž návratnost nákladů na získání jednoho nového klienta, které činí okolo 3000 Kč, trvala 37 let, což nedává ekonomický smysl. Distribuční a marketingové náklady jsou první, kde budou penzijní společnosti škrtat, protože nemají vliv na chod společností, dodal.
Ani úplné seškrtání nákladů na distribuci a marketing pořád nebude stačit, aby se penzijní společnosti v novém systému dostaly alespoň na černou nulu, upozornil Moc. Na řadu proto přijde snižování nákladů na podkladová aktiva. Tyto náklady totiž musejí v současném i plánovaném nastavení penzijní společnosti hradit ze svého, ačkoliv ve všech jiných podílových fondech v Česku i EU jsou účtovány k tíži jednotlivých fondů. Penzijní společnosti tak budou nuceny nakupovat jen ty nejlevnější ETF fondy, podotkl.
"Český penzijní systém si nezaslouží narychlo ušité změny, které si vyžádají další opravy. Námi navrhovaná opatření lidem poplatky výrazně sníží, zachovají dva další klíčové prvky reformy, strategii životního cyklu a vyšší podporu mladým, ale zároveň nezničí ekonomiku celého systému," uzavřel Moc.
Sněmovna minulý týden v úvodním kole podpořila rozsáhlé vládní změny v penzijním spoření. Návrh počítá například se zvýšením podpory pro mladé klienty a s koncem transformovaných fondů za deset let. Zákon především sníží odváděné poplatky penzijním společnostem u většiny typů fondů. Zruší se u nich poplatek za výkonnost a pro poplatek za správu se stanovuje strop 0,5 procenta. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dosavadní nastavení poplatků zkritizovala, stejně jako vysokou ziskovost penzijních společností v kombinaci s nízkým reálným výnosem pro klienty.
